Třídní učitelka

5. července 2018 v 13:46 | Eliss |  Moje kecy
Když jsem nastoupila do první třídy, ze začátku jsem byla ze všeho nadšená. Krásná vyzdobená třída, pěkné pohodlné lavice, v batůžku nový penál s pastelkami a plnícím perem, a postupné poznávání nových spolužáků.
Představila se nám také paní, naše třídní učitelka. Vysvětlovala nám, že se budeme učit číst, psát a počítat.
Tato třídní učitelka mě provázela celou první třídu, byla postarší, ale moc hodná.
Druhou a třetí třídu to bylo horší. Za třídní nám přidělili Radku. Znala jsem ji už z dřívějška, protože chodila s mámou do třídy, dodnes jsou kamarádky, a jako dítě mě tam občas vzala na návštěvu, abych si hrála s jejími dvěma staršími dcerami.
No, a Radka si na mě zasedla. V hodinách jsem od ní často dostávala poznámky za nesoustředěnost - což bylo opravněné - ale když se to stalo někomu jinému, často se stalo, že mu to prošlo.
A nejhorší pro mě byly hodiny matematiky. Zrovna moc mi nešla, ale Radka mě ještě více znervózňovala, když mi často velmi nepříjemným tónem vysvětlovala, kde dělám chybu. Začala jsem se matematiky hrozně bát a možná právě tyto situace způsobily mou poruchu učení - dyskalkulii.
Od čtvrté třídy až do konce základní školy jsme měli už jen jednu třídní učitelku. Jarmilu.
A ta byla naprosto úžasná. Měla velmi chápavou povahu, na nic si nehrála, na rozdíl od některých jiných učitelů, a přistupovala férově k řešení průšvihů. A že jich nebylo málo!
Naše třída páchala jeden průšvih za druhým - házení pytlíků s vodou z okna třídy na chodník, jízda po zábradlí, a nejhorší snad byla drzost kluků na učitele.
Jarmila toho s námi zažila opravdu hodně, a často na ní bylo vidět, že nás má opravdu plné zuby.
V polovině osmé třídy vážně onemocněla - to jsme se ale dozvěděli až později. Vrátila se na začátku deváté třídy a měla k nám proslov. Jsme její poslední třída, ráda by nás všechny viděla úspěšně opustit základní školu a odejít na střední. Skončí vlastně spolu s námi a těší se na zasloužený důchod.
Devátá třída byla fajn - Jarmila sice vypadala nemocně, ale přesto s námi na konci roku podnikla nezapomenutelný poslední školní výlet do Kroměříže, kam se v důchodu i s manželem odstěhovala.
Dlouhé roky jsme Jarmilu neviděli, ale byli jsme v kontaktu alespoň přes Facebook či email.
V roce 2016 se uskutečnil třídní sraz. Jarmila přijela i s manželem, a až na arogantní chování některých spolužáků to bylo velmi pěkné setkání a hlavně jsme si krásně zavzpomínali s paní učitelkou.
Mimo jiné zmínila i zdravotní problémy, které trápí i jejího muže. Ale doufala, že vše dobře dopadne.
Ze srazu jsem si odnesla i několik fotografií a moc dobrý pocit.
Párkrát jsme si psali přes chat, Jarmila sledovala na Facebooku jak se máme, často nám i psala k fotografiím moc hezké komentáře, které opravdu zahřály u srdce.
V lednu tohoto roku se Jarmila najednou odmlčela, a nikdo o ní nic nevěděl. Měli jsme docela strach.
Když jedu do města, vždy se chodím dívat na pohřební oznámení. A zjistila jsem, že zemřel Jarmilin manžel. Prohrál svůj boj s nemocí. Bylo mi z toho velmi smutno, protože byl strašně fajn člověk.
Ale alespoň jsme věděli, proč nechce komunikovat. Smrt manžela ji prý velmi zasáhla, zhroutila se, a nakonec skončila v domě s pečovatelskou službou.
A největší šok přišel včera, když mi moje sousedka oznámila, že Jarmila před dvěma dny zemřela. Znovu se jí vrátila vážná nemoc, a tentokrát už asi neměla sílu k boji.
Je mi z toho opravdu velmi smutno, ale zůstanou krásné vzpomínky na nejlepší paní třídní učitelku. A ty mi nikdo nikdy nevezme.
Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥
Výsledek obrázku pro Kytice růží
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Máte rádi brokolici?

Ano 60% (6)
Ne 40% (4)

Komentáře

1 hrachajdice hrachajdice | Web | 5. července 2018 v 14:56 | Reagovat

To mě moc mrzí :(. Já si roky dopisuju emailem taky s mou učitelkou ze střední, jsme od sebe daleko a tak se jinak nevidíme . Je jí přes 70 let a prodělala rakovinu , zatím dobrý ,ale vím,že věk a tahle prodělaná nemoc.. Nechci nic přivolávat ,ale taky když mi dlouho neodepisuje , tak mám divnej pocit .

2 Janinka Janinka | E-mail | Web | 5. července 2018 v 16:06 | Reagovat

Přesně tak, vzpomínky ti nikdo nevezme. A navíc, teď je Jarmila zase se svým mužem, tam někde na obláčku, není třeba se trápit, důležité je nezapomenout...

3 Lucy Lucy | Web | 5. července 2018 v 18:19 | Reagovat

Já nikdy neměla na třídní štěstí, vždy to byla ta nejhorší úča ze školy.
Bohužel to samé bylo s matikářkami. Mimochodem matematika mi nejde dodnes...

To je mi hrozně líto. Dokážu si představit, jak ti je, ale zase máš krásné vzpomínky. ♥  I když si někdo řekne, že to byla učitelka, ale je rozdíl mezi UČITELKOU a UČITELKOU.. Snad chápeš, co tím myslím.

4 Džejní Džejní | Web | 5. července 2018 v 18:25 | Reagovat

neviem si predstavit, ako sa musis citit. ja si na svoje ucitelky zo zakladnej skoly pamatam iba velmi matne, ale triednu na osemrocnom gymnaziu som mala velmi dobru. ani si neviem predstavit, ako mi bude smutno, ked sa o nej dozviem, ze zomrela. v lete pred maturitnym rocnikom mala nehodu na skutri, museli jej operovat nohu a ja si pamatam, ze vtedy mi teda nebolo vsetko jedno. a to som az dovtedy ani nevedela, ze k nej prechovavam az take city. bola dobra a mila, to ano, ale fakt som sa bala, aj ked som sa vlastne o tej nehode dozvedela az po tom vsetkom, az ked bolo uz vsetko v poriadku.

5 beznadějná romantička beznadějná romantička | E-mail | Web | 5. července 2018 v 20:09 | Reagovat

až mě zamrazilo... na druhou stranu, je na lepším místě a snad se setkala i s milovaným manželem. a je moc prima, že jste si tak dlouho udrželi kontakt. musel to být úžasný člověk. Drž se těch krásných vzpomínek, věřím, že je ti teď hodně smutno. A děkuji, že jsi se s námi všemi o tento příběh podělila <3

6 tinka77 tinka77 | 5. července 2018 v 20:21 | Reagovat

Hovorí sa, že nezomiera ten, ktorý zostáva v spomienkach. A tieto tvoje sú pozitívne a veľmi pekné. Pani učiteľka sa niekde vo vesmíre opäť spojila s milovaným manželom a určite sú opäť spolu šťastní.

7 petralibrary petralibrary | Web | 5. července 2018 v 22:00 | Reagovat

mrzí mě to, je těžké možná se s tím vypořádat, ale mělo to tak prostě být. teď jsou ti dva spolu a šťastní doufejme. musím říct že já sama ve škole to měla na první stupni fajn, až na jeden rok kdy s na mě učitelka taky zasedla ale vyřešilo se to. já jsem byla dobrá žákyně, a stejně jsem skoro každý druhý večer brečela, že se bojím jít do školy a to ani nebyl důvod. brečela jsem z důvodu toho, že jsem se bála, že to nezvládnu..

8 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 6. července 2018 v 14:04 | Reagovat

Myslím, že člověk má opravdové štěstí, když náhodou natrefí na třídní učitelku, která je opravdu v pohodě.

9 Ježurka Ježurka | Web | 6. července 2018 v 14:24 | Reagovat

ž mi přešel mráz po zádech, Škoda každého dobrého člověka.

10 Ellie Ellie | Web | 6. července 2018 v 15:48 | Reagovat

Dojemný článek, moc mě mrzí, co se stalo. ♥

11 Blue Jane Blue Jane | Web | 6. července 2018 v 20:35 | Reagovat

Nevím co je horší jestly šikana od žáků nebo učitelů :( každopádně by se tohle nemělo vůbec dít ve školy!!!

12 Leník Leník | Web | 6. července 2018 v 20:48 | Reagovat

To je něco hrozného :'(. Mám na krajíčku..
My jsme měli naštěstí vždy štěstí na třídní učitelky. Vždy byly moc hodné

13 Irí Irí | 6. července 2018 v 21:11 | Reagovat

je to smutné ale aspon ani jednoho již nic nebolí

14 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 6. července 2018 v 22:46 | Reagovat

Je fajn, že jste měli takovou třídní učitelku se kterou jste udržovali vztah i po opuštění základní školy.
Aspoň máš dobrou zkušenost, že školství některé lidi úplně nezničilo a že v nich bylo něco dobrého.

15 ejnyt-world ejnyt-world | Web | 7. července 2018 v 9:22 | Reagovat

Dokážu si představit tu bolest, co si musela pocítit. Taky mám jednu milovanou paní učitelku na kterou nedám dopustit. Nedokážu si představit, že by tu najednou nebyla.. je to něco hrozného. :(

16 Iris Iris | E-mail | Web | 7. července 2018 v 10:21 | Reagovat

Smutné, i když vím, že smrt k životu patří.

17 Lucka Lucka | Web | 7. července 2018 v 19:47 | Reagovat

Úplně mě mrazí, bohužel, ti dobří lidé většinou odchází brzy. :-/ Hlavní je, že i ji i jejího manžela už nic netrápí a snad jim je tam nahoře dobře, když mohou být spolu...

18 Bara-chan Bara-chan | Web | 8. července 2018 v 0:18 | Reagovat

Je vidět, že jsi paní učitelku měla moc ráda a ona měla ráda vás. Musela být opravdu skvělá, mrzí mě, co se stalo...

19 slunecnyden slunecnyden | Web | 8. července 2018 v 17:23 | Reagovat

Smutné. Měla vás určitě moc ráda.

20 Natálie Natálie | Web | 11. července 2018 v 17:52 | Reagovat

jak jsem to četla, tak jsem si říkala, že to bude pěkný článek a pěkná vzpomínka na základní školu... ale ten konec mě úplně dostal.. právě jsem vzpomínala na jednu učitelku, kterou jsme dostali v 7.třídě.. taky se jmenovala jarmila.. měli jsme ji na dějepis, a pak taky onemocněla.. prý dostala rakovinu, a od té doby nás už neučila.. ale vlastně nevím, jestli se vrátila než jsme odešli ze školy.. moc mě to mrzí, co se stalo.. tohle by nečekal nikdo.. alespoň jsou spolu.. už napořád.. takováhle rána nikomu nesvědčí.. a né každý to ustojí.. neštěstí se vždy děje lidem, kteří si to nezaslouží..

21 Zdeněk Hledač Zdeněk Hledač | E-mail | Web | 11. července 2018 v 20:01 | Reagovat

no, učitelky (stejně jako jejich manželé) umírají, na tom není nic zvláštního... i ty oblíbené...

píšeš hezky :-) zkus nezačínat věty spojkami (když, a, ale...), a nepoužívat zbytečná zájmena (ta, tato), bude to o něco lepší...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Výsledek obrázku pro kniha ti sluší