Večer

29. června 2018 v 15:22 | Eliss |  Moje kecy
Ležela na příjemně vyhřáté zemi jen v krátké sukni a vybledlém zeleném tílku.
Koukala na nebe plné červánků, vychutnávala si klid a ticho a vůbec jí nevadilo, že ji do stehen lehce píchají klasy pšenice.
Po dlouhé době se cítila opravdu svobodná, jen sama se sebou, se svými myšlenkami, vzpomínkami a strastmi.
Bydlela již šestým rokem v malé zapadlé vísce. Se svým partnerem si pronajmuli maličkou garsonku na samotě, hned vedle hlubokého lesa.
Jistě, občas měla strach. Když například občas vypadla elektrika, Martin byl na noční, a ona byla sama, choulila se v posteli a poslouchala zlověstné hlomození vichru venku.
Ale měla i jiné důvody, proč se bát. První problém byla práce. Sice do ní chodila, ale jako prodavačka ve vesnickém krámku s potravinami byla spíše nespokojená. Jak s penězi, tak často i se samotnou prací.
Byla za kasou od rána až skoro do večera, volna málo a domů chodila utrmácená. Nejhorší byli opilí zákazníci - zrovna jeden nedávno shodil celou polici s tvrdým alkoholem. Celou věc sice řešila policie, ale ta jako obvykle nic nevyřešila.
Jako by toho nebylo málo, měla potíže i s Martinem. Pracoval jako elektrikář v místním JZD a vydělal si slušné peníze, bohužel než stihl donést domů výplatu, více než polovinu musel rozházet v hospodě. Kde trávil téměř každý den.
Často se doma hádali, Martin v opilosti své partnerce vyčítal vše možné, a minulý měsíc ji zbil tak, že si musela vzít dovolenou.
Věděla, že si o ní ženské v krámě povídají, pěkně zdrbou ji i Martina, ale copak na tom záleží?
Z pravého víčka se jí začala řinout slza, rozčileně si ji hřbetem ruky osušila.
Copak záleží na tom, že si plánovala, jak příští rok založí rodinu? Pročítala už i různé návody, jak co nejdřívě otěhotnět. Plánovala, jak si pěkně zrenovují garsonku, Martin spraví střechu a natře nevzhledný, popraskaný plot...
Jenže Martin měl jiné koníčky. Hospodu, kamarády, a bití své partnerky.
Když se jí před dvěma týdny něchtělo večer mýt nádobí, s odůvodněním, že je unavená a jde spát, Martin ji vši silou strčil na kuchyňskou linku, až si ošklivě narazila bok a upadla na zem. Když už byla na zemi, uštědřil ji její partner ještě několik kopanců, ukradl jí peníze z peněženky a odešel znovu do hospody.
Věděla, že by měla zavolat policii, ale přílíš jim nedůvěřovala a navíc se i styděla.
Neměla kamarádky, každého si držela od těla, a proto se nikdy nikomu se svým trápením nesvěřila.
Útěchou jí byla práce a občasné procházky po místních polích, ale nejraději se ponořila do světa knih, kde se dočítala o báječných mužích a ještě úžasnějších ženách, kteří žili své životy bez jediného kazu...
Už několik dní sbírala odvahu k důležitému kroku. Když se vrátil Martin dnes z práce, vyjímečně nebyl zase tak moc opilý - navrhla, že by se spolu mohli projít. Chvíli něco bručel pod vousy, nakonc ale souhlasil a vyšli si spolu na zlátnoucí pole ječmene.
Když se vnořili hlouběji do šumících klasů, začala mluvit. Slova plná hněvu a vzteku se z ní řinula jako proud.
Sbalí si dnes věci a odjede k rodičům, zpátky do Olomouce. Už nehodlá dál snášet jeho lenost, neustálé popíjení a týrání.
Martin na ni nevěřícně zíral, ale po pár okamžicích dal průchod svému hněvu.
Popadl ji oběma rukama za krk, cloumal s ní, mačkal jí hrdlo ta silně, že již nemohla skoro dýchat.
V zoufalém boji o život vytáhla z kapsy klíče, nahmatala přívěšek malé ostré vývrtky, a bodla ji svému partnerovi do břicha.
V prvním momentě na ni nechápavě hleděl a chytil se za břicho. Po pár vteřinách upadl na zem. Břicho krvácelo stále více, Martin už jen chroptěl a stále se na ni díval. Ale tak trochu hloupě.
Po nějaké době zavřel oči a dodýchal. Byl mrtev.
Ležela tu teď vedle jeho mrtvého těla, malovala si krásnou, novou budoucnost. Jen musí co nejrychleji zmizet. Nechce jít do vězení.
Sledovala dál nebe plné červánků, a pečlivě plánovala každý svůj krok. Jen se nenechat chytit...
Tato mini povídka vznikla tak nějak spontánně a nijiak extra jsem ji nepromýšlela.
Doufám, že se Vám i přes její trochu pochmurný ráz bude líbit.
Děkuji za přečtení a komentáře, budu ráda i za kritiku. Přeji krásný první prázdninový den, Vaše Eliss ♥
Výsledek obrázku pro dark §Field pinterest
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 tinka77 tinka77 | Web | 29. června 2018 v 19:51 | Reagovat

Pekne napísané. Bohužiaľ ako z reality. Príbeh vôbec nie ojedinelý.

2 stuprum stuprum | Web | 30. června 2018 v 2:24 | Reagovat

Ženy bez kazu, ty mám rád! :)

3 pavel pavel | Web | 30. června 2018 v 11:41 | Reagovat

Dobře mu tak.

4 Joina Joina | Web | 30. června 2018 v 12:52 | Reagovat

Ze začátku to vypadalo jako nějaká romantika a ono takto.
Až na ten konec, se takto podobně poslední dobou taky cítím.

5 Janinka Janinka | E-mail | Web | 30. června 2018 v 14:51 | Reagovat

Skvělý konec! Akorát si moc nedovedu představit, jak velká ta přívěšková vývrtka byla, aby ho zabila :D.

6 Ellie Ellie | Web | 30. června 2018 v 15:21 | Reagovat

Krásně napsané! :) ♥

7 ESTÉT ESTÉT | 30. června 2018 v 20:28 | Reagovat

Píšeš velmi hezky, povídka se dobře čte, i když má pochmurné téma. Mám jen faktickou připomínku: Malá vývrtka u přívěsku klíčů by rozhodně neprorazila látku a těžko by zabila muže. Bylo by vhodné vývrtku zaměnit např. za nůž na hřiby, který by dívka mohla mít u sebe. Jinak souhlasím s tím "happy endem" pro toho odporného milence.

8 Sugr Sugr | E-mail | Web | 1. července 2018 v 7:15 | Reagovat

Něžná romantika, tvrdá životní realita! :-)

9 Sugr Sugr | E-mail | Web | 1. července 2018 v 7:21 | Reagovat

[7]:
Povídky nejsou jen veselé, neznáte? :-)
Anonymní ESTÉT?
Hm..., pokud změní Eliss svůj text dle vás, vašich připomínek, už to nebude povídka její, ale Vaše.
Škoda, že taky nepíšete, váš návrh změnit nástroj na zabití nožem na hřiby by byl ve vaší povídce určitě zajímavý, jen by to nesměla být kudlička tak zvaná Rybička, které takové mladé děvčata jako Eliss si na hřiby berou. :-))

10 Džejní Džejní | Web | 1. července 2018 v 10:32 | Reagovat

uz dlho som necitala ziadnu poviedku. tato sa mi pacila, hlavne kvoli teme, o ktorej v nej pises. mam rada pochmurnejsie temy, lebo nie vsetko v zivote je ruzove.

11 Leník Leník | Web | 1. července 2018 v 11:23 | Reagovat

Moc hezky napsané, ale smutné :(.

12 Marcela Marcela | E-mail | Web | 1. července 2018 v 13:06 | Reagovat

Ano, taková je realita, bohužel  někdy smutná. Tvá povídka mi připomněla minulost. Život nás pořád zkouší.
Pěkně jsi povídku napsala :-)

13 Blue Jane Blue Jane | Web | 2. července 2018 v 21:41 | Reagovat

I když to nebyl veselí příběh i jeho konec , ale přesto to dopadlo dobře... protože si to Martin právem zasloužil :) škoda jen toho že tedˇ ta holka musí utíkat před zákonem kvůly tomu zmetkovi :( kdybyho radši udala na policajtech tak by měla snad dokonce života klid :)

14 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 3. července 2018 v 12:10 | Reagovat

A o tom je také život...

15 beznadějná romantička beznadějná romantička | E-mail | Web | 3. července 2018 v 12:14 | Reagovat

páni, holka, ty umíš psát :-) fakt super...

16 Bara-chan Bara-chan | Web | 8. července 2018 v 0:07 | Reagovat

Tuhle povídku jsem přečetla jedním dechem... Smutný příběh, bohužel podobný scénář může být pro někoho i reálný, ale krásně jsi to napsala, jako bys tomu byla přímo svědkem...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Výsledek obrázku pro kniha ti sluší