Odborné učiliště

11. března 2018 v 11:49 | Eliss |  Moje kecy
Na základní škole jsem si vysnila, že ze mě jednou bude zahradnice. Lisovala jsem si bylinky do herbáře, bavil mě sběr různých rostlinek, a studovala jsem spoustu knížek zabývající se vším, co rostlo. Mezi mé oblíbené téma patřily pokojové rostliny - doma jsem vlastnila sbírku kaktusů a ve třídě jsem byla po celý rok určena jako zalévač květin.
Velkou radost mi udělalo, když mi na konci deváté třídy učitelka darovala zelenec. Starám se o něj dodnes.
V roce 2010 jsem si podala dvě přihlášky na stejnou školu. Jednu na obor Zahradník a tu druhou pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, Zahradnické a Aranžérské práce.
Tu druhou jsem měla poslanou jen tak, priorita pro mě byl Zahradník.
Nakonec přišly ze školy dva dopisy. K mé radosti mě vzali na oba obory. Jeli jsme na přijímací řízení, kde se měly změřit velikosti na pracovní oblečení a podepsat přihláška na internát.
Příjemný zástupce ředitele mě přemluvil, ať jdu na obor Zahradnické práce. Což je odborné učiiště. Už prý kvůli mé dyskalkulii - tento obor byl jednodušší, do školy se chodilo jen čtyři dny a celých šest dní praxe ve dvou týdnech.
Hned první školní den mě udivilo, že je nás ve třídě jen osm. A všehovšudy samí zvláštní lidé.
Lukáš byl po mozkové obrně, půlku těla měl napůl ochrnutou a špatně mluvil.
Míša byla autistka - ne moc - měla své zaběhnuté rituály, s třídou téměř nekomunikovala, ale za ty tři roky jsem si k ní dokázala najít cestu, zjistila jsem, že přes svou poruchu je neskutečně dobrý člověk.
Dominik měl za sebou již jednu školu. Byl z nás nejstarší, ale rozhodně ne nejrozumnější. Měl několik poruch učení, ale o to nešlo. Problémem byl jeho vztah k práci - věčně se flákal, nesnažil se. A navíc se nám alespoň desetkrát denně chlubil tím, že jeho rodiče jsou bohatí podnikatelé, kteří mu dají tolik peněz kolik chce. Což o to, to byla pravda. Měl peníze.
Ovšem věci, ke kterým je někdy používal, nebyly normální.
Nela. S tou jsem byla v prvním ročníku na pokoji na internátě. Společné bydlení vydrželo dva měsíce. Nikdy nepomohla s úklidem pokoje, vše jsem musela dělat sama. Bývala často pryč a stýkala se s podivnými lidmi.
V listopadu se neštítila okrást mistrovou na praxi. Z peněženky jí vzala pět tisíc. Následoval okamžitý vyhazov.
Brala drogy, skončila ve vězení, kde je dodnes. Smutný osud.
Pak tu byla ještě Kristýna s Vendulou. Dvě barbínky, trochu hloupé, ale dalo se s nimi vyjít.
S touto třídou jsem strávila tři roky. Všichni jsme k sobě měli blízko, nebyli jsme na sebe zlí a při různých problémech jsme si vycházeli vstříc.
Na jinýh oborech byli žáci, kteří se považovali za nadřazené a nám, kteří byli na odborném učilišti, se posmívali.
Nikdy jsem si z toho nic nedělala. Takoví lidé jsou hloupí a jejich posměšky se jim jednou vrátí.
Nedokázala bych se smát někomu postiženému. Je mi jich spíše líto.
No, tři roky jsem zdárně zvládla, odnesla jsem si výuční list a spoustu zkušeností a přátelství.
Nikdy jsem se nestyděla a nestydím za to, že jsem byla "jen" na odborném učilišti. Spíše naopak.
Co si o těchto typech škol myslíte Vy? A co si myslíte o lidech, kteří se smějí postiženým a nemocným?
Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný březnový den, Vaše Eliss ♥
Výsledek obrázku pro Yucca
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jste spokojeni se současným prezidentem České republiky?

Ano 67.9% (19)
Ne 32.1% (9)

Komentáře

1 Brunette Brunette | Web | 11. března 2018 v 18:45 | Reagovat

Docela si vystihla i mojí dřívější školu, kde jsem studovala. Totéž bych řekla i ja, že je to hloupé se smát lidem co mají nějaké postižení nebo nemoc. Také jsem studovala na odborném učilišti a ve třídě nás bylo cca 15 a to jsme byly dvě třídy dohromady. Jinak máš super článek jen tak dál.

2 stuprum stuprum | Web | 11. března 2018 v 20:09 | Reagovat

Vendula, ta se mi na učilišti na botu poblula. :)

3 Milah Milah | Web | 12. března 2018 v 7:14 | Reagovat

Já mám klasickou ekonomku. Ve třídě jsme měli dva kluky, jeden měl větší problémy se zrakem a druhý byl taky autista. Naštěstí se v naší třídě nenašel nikdo, kdo by se jim nějak posmíval. Bylo nás třicet. Ve vedlejší třídě se sice sem tam nějaká poznámka objevila, ale vždy jsme byli všichni schopní se jich zastat. Lidi, co se posmívají někomu s větším či menším handicapem jsou prostě ubožáci. Já jsem třeba v prváku nosila korzet a byla asi hodně smutná kdyby se mi někdo posmíval že chodím jako robot nebo že jsem želva :D prostě si myslím, že lidi by se měli chovat jako lidi, ale nějaký pitomec se vždycky někde najde

4 Cecílie Cecílie | Web | 12. března 2018 v 9:29 | Reagovat

Odborná učiliště nejsou nic špatného. Bohužel asi málokdy tam jdou žáci s opravdovým zájmem o věc jako ty. Ale pokud někdo není šikovný na učení, neznamená to, že by nemohl uspět v řemesle. A kolikrát se i tam musí učit složitou teorii. Mám kamarády s VŠ titulem i vyučené. Nikdy jsem to neřešila.

5 tinka77 tinka77 | Web | 12. března 2018 v 13:05 | Reagovat

Niekomu učenie z rôznych dôvodov nejde. Je viac do praxe. Tam je lepšia učňovka, ale často to bývajú šikovní pracovití ľudia - šikovnejší ako s dvoma titulmi

6 Lenn Lenn | Web | 12. března 2018 v 15:10 | Reagovat

Nenávidím ty, kteří se smějí postiženým a nemocným, jako kdyby za to ti lidé mohli. Jsem toho názoru, že spousta lidí z učňáku se může mít jednou lépe než kdejaký vysokoškolák, ale záleží na tom, jak je člověk šikovný a jaký má zájem pro daný obor. Bohužel spousta lidí na učňáku je problémových a nedodělají někdy ani ten.

7 Evča Evča | Web | 12. března 2018 v 15:54 | Reagovat

Hezky řečeno. Já jsem vystudovala vysokou školu a manžel je vyučen. Občas, když někde mluvíme o svém vzdělání, se na nás nechápavě dívají, jako jak spolu můžeme vůbec být... strašně mě tohle mrzí a štve. Dokonce jsem slyšela i některé názory, že by se neměli brát vš vzdělaný a vyučený, že to nemůže klapat, atd... z takových názorů mi je docela smutno a doufám, že se tenhle přístup v nejbližší době změní, protože skoro každý má nějakou tu vysokou školu, i když placenou a vlastně k ničemu, protože nemůže najít práci, ale šikovnýho zedníka nebo řemeslníka aby člověk hledal po celé republice... hlavně že chce každý ty školy..

8 slunecnyden slunecnyden | Web | 12. března 2018 v 16:00 | Reagovat

Já si myslím, že odborná učiliště jsou důležitá. Lepší jít "jen" na odborné učiliště, než se trápit někde v jiné škole a pak stejně neudělat maturitu. Odborná učiliště jsou víc o praxi, a proto by se tam člověk měl něčemu vyučit, něčím být. Myslím, že to není jen o výučním listu nebo maturitě, ale o konkrétním člověku. Buď chce pracovat, a podaří se mu vybrat práci, která mu sedí, nebo pracovat nechce a pak nezáleží na škole.

9 Iris Iris | E-mail | Web | 12. března 2018 v 20:51 | Reagovat

Odborné učilišt je důležitý, každý má vysokou a rukama dělat neumí, což bude v budoucnu problém. Taky su zahradnice.

10 Kiki Kiki | Web | 13. března 2018 v 10:05 | Reagovat

Také jsem se učila na odborném ucilisti a mám vyucni list z oboru cukrar . Nemám proti nic odborným ucilistim . Lidé co se posmivaji nemocným a postiženým beru jako ubozaky . Protože vím jaký je to pocit být ten kterému se ostatní smějí .

11 Hrašulee Hrašulee | Web | 13. března 2018 v 11:10 | Reagovat

Podle mě je odborné učiliště hrozně podceňované. Já mám teda střední s maturitou, ale znám z okolý spoustu lidí, kteří mají učiliště, a popravdě myslím že mají ze školy více zkušeností, než lidi ze školy. Protože přesně, my měli několik hodin matiky a dalších kravin, které nikdy nevyužiju, zatímco na učilišti byl místo toho třeba týden praxe, což je podle mě o dost užitečnější. A s postiženými lidmi určitě nemám problém, naopak, pokud to jde, tak jim ráda pomohu. Byla jsem i na praxi ve školce, kde byly zrakově nebo sluchově postižené děti a bylo to fajn :)

12 nezenska-svine nezenska-svine | Web | 13. března 2018 v 23:51 | Reagovat

To znám. U nás je škola ekonomická naproti sociální péči a ekonomky se posmívají "pečovatelkám", které si na středisko jako na praxi vozí ty lidi, na kterých se učí... možno říci až objekty.
Čí práce je ale záslužnější? Nějaké neuchopitelné počty, které dělá kde kdo, nebo něčí ruce, který vám pomůžou?

Jednoho dne některou z těch holek, kterým se tolik posmívá, může některá z těch "lepších" studentek potřebovat a bude za ni ještě moc ráda.

13 Lucka Lucka | E-mail | Web | 15. března 2018 v 7:14 | Reagovat

Proti učilišti rozhodně nic nemám, důležité je, že tě ta škola bavila a dělala jsi obor, který ti dělal radost. Já třeba jsem strávila čtyři roky na ekonomce a že by mě to bavilo, to se teda říct úplně nedá... Smát se nemocným a postiženým je hloupé, tím spíš, že málokdo dokáže mávnout rukou a říct si, že jsou to blbci, ale spousta lidí si to naopak bere k srdci a potom je to trápí. S tvým článkem to asi úplně nesouvisí, ale mě třeba osobně vadí, jak začleňují děti s nějakou nemocí či postižením do normální výuky. Mám kamarádku, která právě dělá asistentku autistickým dětem a podle toho, co mi vypráví, si myslím, že je to trápení pro všechny. :( Myslím, že speciální školy v tomhle byly lepší, protože dávaly prostor věnovat se dítěti důkladněji. Ty děti nejsou hloupé, to vůbec neříkám, třeba chlapeček, kterého má ta moje kamarádka na starost, je hrozně chytrý na matiku, ale vzhledem k jeho autismu stačí, aby učitelka řekla, že pojedou přes přestávku, protože něco nestihli a pro něj je to rána - protože to nedokáže pochopit, paní učitelka v tu chvíli není fér a nastává scéna, kterou ta moje kamarádka potom musí půl hodiny uklidňovat. A není to jen s tímhle příkladem. Ale tím vším se samozřejmě zdržuje výuka a štve to jak učitele a asistenty, tak i všechny děti. Proto si myslím, že tohle začleňování na základních školách je kolikrát spíš ke škodě, než k užitku. O co hůř, že z takových situací mohou právě vznikat ty, kdy se děti ostatním smějí a mají na ně vztek... :-/ Ale tím už jsem hodně odbočila, omlouvám se, moc hezký článek! :-)

14 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 15. března 2018 v 17:06 | Reagovat

Kazdemu co mu vygovujr

15 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 15. března 2018 v 17:06 | Reagovat

Kazdemu co mů vyhovuje

16 Joina Joina | Web | 15. března 2018 v 17:28 | Reagovat

Ty zvláštní lidi mě docela překvapují, jsem ráda, že na každém oboru jsem měla vcelku normální děcka. Ta Nela byla tedy zvláštní žák. Řekla bych, že všechny ty zahradnické obory jsou vcelku fajn, mě tedy aspoň ten můj obor bavil. Akorát mi stále schází ta maturita z toho oboru o které tak sním.
Co se týče těch postižených a nemocných, je mi líto a smutno mi je když to občas vidím. Někteří žáci by se měli zamyslet nad sebou.

17 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 16. března 2018 v 12:17 | Reagovat

[13]:U nás v okresním městě jedna ze základních škol mnoho let měla otevřenou třídu pro žáky s různými poruchami chování i učení. V této třídě bylo jen 13 žáků, takže učitel se každému mohl víc věnovat. Před pár lety jsem se dozvěděla, že tato speciální třída byla zrušena. Rodiče těchto postižených dětí si prosadili, aby byly začleněni do normálních tříd. Někde se stala chyba. Bylo zrušeno něco, co dobře sloužilo. Myslím že, tyto děti nejsou v normálních třídách šťastné a poděkovat za to mohou svým rodičům.

18 beallara beallara | Web | 18. března 2018 v 8:43 | Reagovat

Na téma odborná učiliště a práce rukama jsem se už vyjadřovala a mile mne překvapil obor, který jsi se učila, proč se mu nevěnuješ, když tě tolik bavil ?
Asi je problém najít uplatnění ?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Výsledek obrázku pro kniha ti sluší