Velikonoce

22. února 2018 v 16:06 | Eliss |  Moje kecy
Valerie se už od pěti hodin neklidně převalovala v posteli. Dnes jsou přece Velikonoce, svátek, který má moc ráda!
Před šestou hodinou slyšela maminku šramotit v kuchyni a rozhodla se vstát.
Tiše sešla po schodech dolů do koupelny, vyčistila si zuby, učesala se a oblékla si růžové puntíkované šatičky, které si včera sama vybrala.
Před třemi dny oslavila deváté narozeniny a pomalu si připadala jako velká holka.
Po návštěvě koupelny zamířila do kuchyně za maminkou. Ta zrovna barvila poslední vajíčka.
"Dobré ráno, Valinko. Koukám, že jsi moc šikovná, zvládla jsi se pěkně obléknout!" Pohladila holčičku po vlasech a nachystala jí kousek domácího mazance.
Valerie jedla pomalu, aby se snad náhodou neumazala.
Když byla po jídle, maminka sklidila talíř a podala Valerii samolepky. "Vajíčka jsou obarvená, můžeš na ně nalepit obrázky jestli chceš!"
To se Valerii líbilo. Samolepky byly krásně malované, se vzory zajíčků, kuřátek, oveček a různých dalších symbolů jara.
Nestihla jich moc nalepit, protože najednou přišel tatínek. V ruce držel obrovskou pomlázku a košík.
"Tak pojď si pro omlazení, holčičko!"
Vstala, tatínek ji jemně vyšlehal přes zadek a u toho odříkával básničku.
Valerie mu pak do košíku opatrně položila vajíčko, a dál se věnovala zdobení.
Když byla skoro všechna oblepená, pomohla jí maminka vajíčka naskládat do ošatky a opatrně je odnesla na stůl do obýváku, kde už bylo vyskládána spousta sladkostí a krásné dekorace včetně plyšové ovečky.
Tatínek se s oběma rozloučil a vyrazil za babičkou a ke svým sestrám.
Valerie si pustila televizi, ale protože zatím moc pohádek nedávali, šla pomoct mamince s přípravou chlebíčků.
A už zvonil první koledník!
Holčička rychle utíkala ke dveřím. Za nimi stál soused Milan, asi třicetiletý pohledný muž.
Valeriini rodiče se s ním a jeho rodinou přátelili, často k nim chodili na kávu.
"Hody hody doprovody, dejte vejce malovaný, nemáte-li malovaný dejte aspoň bílý slepička vám snese jiný!"
Valerie dostala zlehka přes kolena, pozvala pana souseda dál a utíkala rychle do obýváku pro vajíčko.
Chvilku poseděl s maminkou, přiťukli si štamprlátky - Valerie v něm měla džus, ale stejně se cítila ohromně důležitě.
Pak znovu zasedla k televizi, kde už konečně dávali staré pohádky.
Pan soused se rozloučil s maminkou, která ho doprovodila do chodby, ale ještě předtím přišel za Valerií a dal jí pytlíček bonbonů.
Holčička byla štěstím bez sebe.
Každou chvíli někdo přišel, někteří si vzali vajíčko a odešli, jiní zase šli dál a povídali si s maminkou.
Ale nejvíce se Valerie těšila na své spolužáky. A zvlášť na jednoho. Honzíka, který se jí líbil a představovala si, jak budou mít jednou krásnou svatbu na zámku.
Spolužáky obdarovala těmi největšími čokoládovými zajíčky a nic jí nevadilo ani hromadné vyšlehání pomlázkou.
A konečně přišel i Honzík. V doprovodu tatínka, a oba šli dál. Valerie byla štěstím bez sebe, ukázala Honzíkovi svůj pokojíček a chvíli si hráli s autíčky.
Bohužel Honzík se dlouho nezdržel, ale i tak měla Valerie radost. Při rozloučení podala kamarádovi ruku a cítila, jak se trochu červená. Snad si toho nevšiml!
Koledníci chodili do jedenácti hodin, pak si daly s maminkou oběd, Valerie se převlékla do domácího oblečení a začala pokukovat po sladkostech co zbyly na stolku.
Tatínkovi který se vrátil asi za hodinku povyprávěla příhody z celého dne a měla plnou hlavu dojmů.
Večer usínala s pocitem dobře prožitých Velikonoc a těšila se do školy a na to až uvidí Honzíka.
Povídka mě napadla náhodou při vytváření témat pro blog. Není moc propracovaná, ale i tak doufám, že se Vám alespoň trochu líbila. Budu ráda za každý, i kritický komentář.
Děkuji za přečtení a komentáře, budu ráda když mi napíšete jak si užíváte Velikonoce Vy!
Přeji krásný den, Vaše Eliss ♥
Související obrázek
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 22. února 2018 v 17:14 | Reagovat

Já jsem těm Velikonočním zvykům nikdy moc nepřišla na chuť. Jako malá jsem koledníkům otevírala, ale spíš proto, že mě nenapadlo říct, že nechci. Bylo mi to vždycky strašně trapné. Takže někdy kolem dvanácti let jsem mámu prosila, ať zamkne a nikoho nepouští.
V posledních letech sice ten zvyk šupání pomlázkou pořád nechápu, ale baví mě ty dekorace :) je to hezky jarní a veselé,na to se těším :)

2 Janinka Janinka | E-mail | Web | 22. února 2018 v 19:18 | Reagovat

No jo, za měsíc jsou tu cobydup! :-)

3 jsemucitelka jsemucitelka | Web | 23. února 2018 v 16:20 | Reagovat

Povedené. :) Já se na Velikonoce letos těším, protože je to možnost někam vypadnout! Jako učitelé nemáme možnost si tu dovolenou vybrat kdykoliv jindy. Jenom přesně dle prázdnin.

4 Cecílie Cecílie | Web | 23. února 2018 v 18:02 | Reagovat

Tak já byla pravý opak Valérie. Velikonoce jsem v devíti letech z duše nenáviděla.

5 J.R. J.R. | Web | 23. února 2018 v 21:34 | Reagovat

Jééé ahoj :) já už myslela že tě můj blog přestal bavit :( a tedˇ jsem se dozvěděla že jsi měla střevní problémy... to mě mrzí :( snad jsi už v pořádku :) já jsem neměla na svůj blog moc času a když měla tak jsem zase zlepšovala design :) a na komentování jsem neměla moc čas a hlavně chutˇ

6 Axina Axina | Web | 23. února 2018 v 22:29 | Reagovat

Eliss, promiň, ale je to přeslazené. Žádná zápletka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama