Medvídek

4. února 2018 v 19:26 | Eliss |  Moje kecy
Hnědé tělo vycpané vatou, jako oči lesknoucí se černé knoflíky, přišitý černý úsměv, kolem krku mašlička a roztomilé tlusté tlapky.
Tento plyšový medvídek se jmenoval Čenda. Bydlel v dětském pokojíčku holčičky jménem Karolína.
Patřil mezi Karolíniny oblíbené hračky a patřilo mu čestné místo v posteli na polštáři. Holčička každý večer usínala se svým plyšovým kamarádem v náručí.
Čenda byl na své postavení mezi hračkami opravdu hrdý. Jen jeho sebou Karolína brala na prázdniny k babičce a do ordinace zubního lékaře, kde jej po celou dobu prohlídky pěkně pevně mačkala.
Párkrát se podíval i do školy. Ale vůbec se mu nelíbilo jak na něj Karolíniny spolužačky koukaly. Jako by si ho snad chtěly odnést sebou do jejich pokojíčků!
Jednoho krásného jarního dne jej Karolína opět strčila do své školní brašny, ale ještě předtím mu důvěrně sdělila, že dnes se neučí, protože je cvičení v přírodě.
Čenda měl tedy v batůžku společnost sestávající z krabičky plné chlebů, lahve s džusem a sáčku bonbonů.
Po několika hodinách se konečně dočkal a dívčiny ruce jej vytáhly ven. S úžasem koukal na stromy, zahlédl nějakého zrzavého tvora na větvi a ty barvy! Za svůj krátký medvědí život nic hezčího ještě neviděl.
Karolína dojedla svačinu, pomazlila se se svým kamarádem, vrátila jej do batůžku a vyrazila si hrát s ostatními.
Medvídek zatím spokojeně pochrupoval v batůžku, kde bylo o něco více místa.
Najednou jej vyrušilo pomalé, kradmé otevírání. Vzbudil se a překvapeně zjistil, že po něm znovu jdou ruce.
Ty ruce ale nepatřily Karolíně! Byla to nějaká cizí dívka! Čenda chtěl křičet, dostal hrozný strach, ale nedostal ze sebe ani hlásku.
Mohl jen bezmocně sledovat, jak je přendáván do jiného batůžku. Ten se mu vůbec nelíbil, podivně voněl a byl plný drobečků.
Byl smutný, protože měl Karolínu rád a nechápal pořádně, co se děje.
Uplynula nějaká doba, byl stále přenášen, cítil jak nadskakuje při stoupání do schodů, pak slyšel nějaký zvláštní šumot...
Nakonec ucítil lehký náraz, zip se otevřel a cizí holčička jej vytáhla ven. Byla to drobná blondýnka v umolousaném svetříku a obyčejných teplácích.
"Ahoj, Čendo! Já jsem Pavla a ty budeš můj nový kamarád!"
To se tedy Čendovi vůbec nelíbilo. A pokojíček, ve kterém se ocitl teprve ne! Byl tam veliký nepořádek - takový Karolína nikdy neměla, a navíc tu nebyly skoro žádné hračky. Jen na poličce ležela smutně hadrová panenka.
"Dám tě k panence, jdu si hrát ven, počkej tu na mě!" Dostal pusu a s žuchnutím dopadl na poličku, která byla velmi zaprášená.
Dlouho, dlouho tam ležel sám, a bylo mu smutno po Karolíně.
Nakonec bouchly dveře. Pavla se vrátila. Smutně přišla k poličce a se slzami v očích na něj koukala.
"Víš, moji rodiče mají málo peněz a nikdy by mi tak hezkého medvídka nekoupili! Ale já tě musím jít vrátit, nemůžu si s tebou hrát když nejsi můj..."
S těmito slovy jej Pavla vzala, pomalu jej položila do tašky a zase byl přenášen.
Nakonec se někde zastavili, uslyšel zvonek domovních dveří a poté hlas Karolíniny maminky.
A nakonec plačící Pavlu, která jej vracela Karolíně. Jakou měl radost že ji zase vidí!
"Kájo, já se hrozně stydím, ale když maminka by mi nikdy nekoupila tak krásného medvídka, my nemáme moc peněz, prosím promiň...."
Karolína plačící kamarádku objala. "Moc si vážím toho, že jsi mi přišla Čendu vrátit. To by každý jen tak neudělal. Ale příště už prosím nikomu nic nekraď, není to správné! Víš co, mám tady spoustu plyšových zvířátek, a stejně si se všemi nehraju, co kdyby sis nějaké vybrala a vzala domů?"
A Čenda zase spokojeně trůnil u Karolíny v posteli a Pavla k nim často chodila na návštěvy a hráli si všichni společně.
Tento příběh mě napadl jen tak náhodou. Není přílíš propracovaný, doufám že se Vám alespoň trochu líbil.
Děkuji za přečtení a komentáře, budu ráda i za každou kritiku.
Přeji krásný den, Vaše Eliss ♥
Výsledek obrázku pro Bear toy
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Klikni :-)

KLIK 100% (221)

Komentáře

1 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 4. února 2018 v 20:25 | Reagovat

Mě se to líbilo. Bylo to pěkné vypravování.

2 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 4. února 2018 v 21:52 | Reagovat

to mi úplně připomnělo jak jsem jako malá měla černého medvídka už bez jednoho oka protože byl děděný po mamce, tedy výroba někdy v 60. letech...jo ještě ho mám a dalších 5 jiných míšanů kteří se prostě NESMÍ vyhodit nikdy:-)

3 stories-of-a-chaotic-mind stories-of-a-chaotic-mind | Web | 4. února 2018 v 22:17 | Reagovat

Nádhera

4 tinka77 tinka77 | Web | 5. února 2018 v 6:56 | Reagovat

Už som sa bála, že to nebude mať dobrý koniec a nakoniec ano ,-D

5 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 5. února 2018 v 18:30 | Reagovat

Konec dobrý - všechno dobré.

6 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 5. února 2018 v 20:23 | Reagovat

Myšlenka příběhu je moc hezká a jsem ráda, že měl šťastný konec! :)

7 Natálie Natálie | Web | 6. února 2018 v 8:54 | Reagovat

pěkný příběh.. :) jen co mě trochu zarazilo je, že malá holka mluví jak vzdělaný dospělý člověk.. :D a že to vlastně chápe, proč to udělala.. a že jí ještě nabídla, že jí dá něco svého.. to by bráchu taky nenapadlo.. ten by byl rád, že se mu hračka vrátila a už by nic víc nevnímal..  ale jinak moc se mi to líbilo .. na chvíli jsem si myslela, že už s k ní zpátky nevrátí.. četlo se to jedním dechem.. a jen tak dál :) jde ti to

8 Axina Axina | 6. února 2018 v 14:18 | Reagovat

Pro děti - dobré. Poučné, s dobrým koncem. Psáno velmi dobrou češtinou.
Dospělého zarazí pár věcí: Když tak Pavla toužila po medvídkovi, proč si s ním nehrála, proč dala přednost tomu jít ven? Jak došlo k okamžiku Pavlina prozření? Že je to špatně, že má hračku vrátit.
A já osobně bych toho medvídka po jeho cestování v tašce s drobky a po válení se na zaprášené poličce dala ze všeho nejdřív vyprat :-)

9 alfuv alfuv | 6. února 2018 v 15:48 | Reagovat

Moc pěkně napsané! Paráda!

10 stories-of-a-chaotic-mind stories-of-a-chaotic-mind | Web | 6. února 2018 v 18:03 | Reagovat

Jak jde zivot?

11 sugr sugr | E-mail | Web | 6. února 2018 v 18:49 | Reagovat

Elis to se ti povedlo! :-)

12 Zlatice Zlatice | 7. února 2018 v 12:09 | Reagovat

Líbil :)

13 slunecnyden slunecnyden | Web | 7. února 2018 v 15:33 | Reagovat

Myslím, že je psaný takovým dětským stylem a to se k příběhu hodí. Moc hezké.

14 Kitty Kitty | E-mail | Web | 8. února 2018 v 8:34 | Reagovat

Zrovna dnes do zasněženého rána se mi takový milý příběh hodí. Děkuji a pěkný den

15 Jeife Jeife | E-mail | Web | 8. února 2018 v 11:11 | Reagovat

Krasnej pribeh <3

16 Kuroi Hakucho Kuroi Hakucho | Web | 8. února 2018 v 13:30 | Reagovat

Tvůj příběh má dobrý konec, je pěkný...ale já jsem temný svět, u mě nekončí nikdy nic dobře...proto skončila špatně i má labuť.
Vzpomínejme na ni v dobrém.

17 Lucka Lucka | Web | 8. února 2018 v 17:23 | Reagovat

Moc hezky napsané a hezká čeština, za to chválím. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Výsledek obrázku pro kniha ti sluší