Únor 2018

Velikonoce

Včera v 16:06 | Eliss |  Moje kecy
Valerie se už od pěti hodin neklidně převalovala v posteli. Dnes jsou přece Velikonoce, svátek, který má moc ráda!
Před šestou hodinou slyšela maminku šramotit v kuchyni a rozhodla se vstát.
Tiše sešla po schodech dolů do koupelny, vyčistila si zuby, učesala se a oblékla si růžové puntíkované šatičky, které si včera sama vybrala.
Před třemi dny oslavila deváté narozeniny a pomalu si připadala jako velká holka.
Po návštěvě koupelny zamířila do kuchyně za maminkou. Ta zrovna barvila poslední vajíčka.
"Dobré ráno, Valinko. Koukám, že jsi moc šikovná, zvládla jsi se pěkně obléknout!" Pohladila holčičku po vlasech a nachystala jí kousek domácího mazance.
Valerie jedla pomalu, aby se snad náhodou neumazala.
Když byla po jídle, maminka sklidila talíř a podala Valerii samolepky. "Vajíčka jsou obarvená, můžeš na ně nalepit obrázky jestli chceš!"
To se Valerii líbilo. Samolepky byly krásně malované, se vzory zajíčků, kuřátek, oveček a různých dalších symbolů jara.
Nestihla jich moc nalepit, protože najednou přišel tatínek. V ruce držel obrovskou pomlázku a košík.
"Tak pojď si pro omlazení, holčičko!"
Vstala, tatínek ji jemně vyšlehal přes zadek a u toho odříkával básničku.
Valerie mu pak do košíku opatrně položila vajíčko, a dál se věnovala zdobení.
Když byla skoro všechna oblepená, pomohla jí maminka vajíčka naskládat do ošatky a opatrně je odnesla na stůl do obýváku, kde už bylo vyskládána spousta sladkostí a krásné dekorace včetně plyšové ovečky.
Tatínek se s oběma rozloučil a vyrazil za babičkou a ke svým sestrám.
Valerie si pustila televizi, ale protože zatím moc pohádek nedávali, šla pomoct mamince s přípravou chlebíčků.
A už zvonil první koledník!
Holčička rychle utíkala ke dveřím. Za nimi stál soused Milan, asi třicetiletý pohledný muž.
Valeriini rodiče se s ním a jeho rodinou přátelili, často k nim chodili na kávu.
"Hody hody doprovody, dejte vejce malovaný, nemáte-li malovaný dejte aspoň bílý slepička vám snese jiný!"
Valerie dostala zlehka přes kolena, pozvala pana souseda dál a utíkala rychle do obýváku pro vajíčko.
Chvilku poseděl s maminkou, přiťukli si štamprlátky - Valerie v něm měla džus, ale stejně se cítila ohromně důležitě.
Pak znovu zasedla k televizi, kde už konečně dávali staré pohádky.
Pan soused se rozloučil s maminkou, která ho doprovodila do chodby, ale ještě předtím přišel za Valerií a dal jí pytlíček bonbonů.
Holčička byla štěstím bez sebe.
Každou chvíli někdo přišel, někteří si vzali vajíčko a odešli, jiní zase šli dál a povídali si s maminkou.
Ale nejvíce se Valerie těšila na své spolužáky. A zvlášť na jednoho. Honzíka, který se jí líbil a představovala si, jak budou mít jednou krásnou svatbu na zámku.
Spolužáky obdarovala těmi největšími čokoládovými zajíčky a nic jí nevadilo ani hromadné vyšlehání pomlázkou.
A konečně přišel i Honzík. V doprovodu tatínka, a oba šli dál. Valerie byla štěstím bez sebe, ukázala Honzíkovi svůj pokojíček a chvíli si hráli s autíčky.
Bohužel Honzík se dlouho nezdržel, ale i tak měla Valerie radost. Při rozloučení podala kamarádovi ruku a cítila, jak se trochu červená. Snad si toho nevšiml!
Koledníci chodili do jedenácti hodin, pak si daly s maminkou oběd, Valerie se převlékla do domácího oblečení a začala pokukovat po sladkostech co zbyly na stolku.
Tatínkovi který se vrátil asi za hodinku povyprávěla příhody z celého dne a měla plnou hlavu dojmů.
Večer usínala s pocitem dobře prožitých Velikonoc a těšila se do školy a na to až uvidí Honzíka.
Povídka mě napadla náhodou při vytváření témat pro blog. Není moc propracovaná, ale i tak doufám, že se Vám alespoň trochu líbila. Budu ráda za každý, i kritický komentář.
Děkuji za přečtení a komentáře, budu ráda když mi napíšete jak si užíváte Velikonoce Vy!
Přeji krásný den, Vaše Eliss ♥
Související obrázek

Knižní recenze 65 Těžký prachy

Úterý v 16:13 | Eliss |  Moje kecy
Autor: Ed McBain
Žánr: Krimi, Drama
Mé hodnocení: 75%
Obsah: Douglas King se právě chystá uzavřít obchod svého života, který spočívá ve skoupení akcií cizí firmy s obuví, která vyrábí nekvalitní produkty, což chce King po skoupení tohoto podniku změnit.
Těsně před uzavřením tohoto obchodu se však stane nemilá věc. Kingovi zavolá neznámý muž který tvrdí, že unesl jeho syna Bobbyho. Bobby se však za pár minut objeví ve dveřích!
Skupinka únosců se omylem zmocnila syna Kingova řidiče, Jeffa. Výkupné však přesto po Kingovi požadují.
Bude výstřední boháč ochotný obětovat peníze za záchranu cizího dítěte? Nebo mu bude přednější výhodný obchod?
Celého vyšetřování se zúčastní i detektiv Carella a jeho kolegové.
Dostanou únosci své peníze? A podaří se Jeffa zachránit? To vše se dozvíte pokud si přečtete tuto knížku!
Hodnocení: Hned na začátku mi knížka připadala jiná, než na jaké jsem od McBaina zvyklá.
Iritoval mě šíleně nudný úvod - asi dvacet stran se téměř nic pořádného neděje.
Pak se to však pořádně rozjede. Nechybí akce, napětí, a i pouhé autorovo líčení rozbřesku má v sobě kus kouzla.
Závěr se dal tak nějak čekat. Pokud si chcete přečíst starou dobrou kriminálku bez moderních technologií, mohu vřele doporučit. Opět jsem s McBainem spokojená.
A co Vy? Máte rádi staré dobré kriminálky? A co jste četli od Eda McBaina?
Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥
Výsledek obrázku pro Těžký prachy

Pořád mě to baví

Neděle v 20:51 | Eliss |  Moje kecy
Tento blog jsem založila v červenci 2009. Předtím jsem měla i jiné blogy, ale většina je dávno zrušená.
Blog jsem si založila za účelem přidávání různých zkopírovaných obrázků, fotografií celebrit a jiných věcí.
Tenkrát bylo dost populární vyplňovat řetězáky, nechybělo ani adoptování virtuálních zvířátek.
V roce 2010 jsem nastoupila na střední školu a jelikož byla dost daleko od mého bydliště, byla jsem na internátě.
Na blog jsem pozapomněla, ale v roce 2011 jsem opět přidala pár kusovek a receptů.
Rok 2012 je v archivu tohoto blogu zastoupen jediným příspěvkem. Je to informace o nějakém hororu.
Dále je tu pauza dlouhá téměř čtyři roky. V květnu 2016 jsem otevřela znovu blog písní od mé oblíbené Nirvany.
Od toho dne jsem opět začala přispívat na blog. Ale zase to byly jen kopírované kusovky, recepty, a videa z YouTube.
Teprve před rokem mě napadlo, že bych měla změnit styl blogování, protože přece nejde jen něco kopírovat.
Chtěla jsem zkusit tvořit něco vlastního. Začala jsem psát i trochu soukromější věci z mého života, svěřovala jsem se blogu se svými názory. Zjistila jsem, že mě to velmi baví a že začínám mít dokonce pravidelné čtenáře, z čehož mám dodnes obrovskou radost a moc děkuji!
Designy tvořit neumím, proto jsem vždycky poprosila o vytvoření a nastavení vzhledu nějakou dobrou dušičku.
Bylo jich tu spoustu - s Harrym Potterem, Miley Cyrus, kávový, abstraktní... S nynějším vzhledem jsem velice spokojená a měnit jej v dohledné době nehodlám.
Baví mě psát komentáře k jiným článkům, objevovat nové blogy a nejdůležitější jsou pro mě pod mými články komentáře.
Udělá mi radost i kritika, protože si ráda přečtu, co bych mohla ještě vylepšit a změnit.
Psaní článků mi dobíjí energii a mám pocit že i trochu zvyšuje sebevědomí. Jsem ráda za anonymitu a tohle vše je pro mě skvělý způsob terapie.
Mezi spoustou z Vás mám přátele, dělá mi ohromnou radost Vaše přízeň a pročítání komentářů mi v těžkých chvílích opravdu pomáhá. Děkuji za to, že jste na mě tak hodní.
Doufám, že Vás blogování bude bavit dlouho stejně jako mě. Protože tvořit články, přemýšlet nad tématy, ťukat slova do klávesnice je přece tak úžasné...
Ještě jednou děkuji...
Budu moc ráda když mi napíšete co blogování dává do života Vám. Také ho berete jako terapii, nebo píšete jen pro zábavu?
Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥
Výsledek obrázku pro I love writing

Televizní zábava

Sobota v 14:18 | Eliss |  Moje kecy
Před nějakou dobou jsem psala článek o tom, že s přítelem televizi doma nemáme a nechybí nám.
Po několika debatách jsme se rozhodli si ji znovu pořídit. Říkala jsem si, že bude fajn si večer spolu lehnout a relaxovat u nějakého pěkného filmu.
Zapínáme ji většinou až k večeru, protože přítel je přes den v práci a já ze školy přijedu kolem třetí hodiny, ale než pouklízím a dám se do pořádku je třeba už pět hodin.
Mezi přepínáním jsem zjistila, že pořád ještě dávají Komisaře Rexe, AZ Kvíz - ten mimochodem sleduji docela ráda, Co na to Češi - tento pořad jsem občas zahlédla u mámy, ale jelikož nemusím moderátora Tomáše Matonohu není to nic pro mě.
A na TV Prima mě zaujal pořad s názvem Policie v akci. S očekáváním zajímavého pořadu jsem si tedy TV Primu v určený čas pustila. Hned na začátku se spustila akční melodie provázená slovy reální policisté, případy ukazující skutečný život a volání o pomoc...
O jé, pomyslela jsem si. Osobně mi vadí už to, že na stránkách Policie České republiky je prohlášení, ve kterém se distancuje od tohoto pořadu a přesto Primě nevadí tvrdit něco jiného. Roli policistů tu ztvárňují herci.
Některé "případy" opravdu nejsou zase tak špatné, bohužel je kazí jejich nevěrohodné ztvárnění.
Nevím proč, ale trochu mi to připomělo pořad Lenssen a spol. který kdysi běžel na Nově a také se tu řešily "reálné" případy, ačkoliv tady se jednalo o detektivní kancelář. Když jsem byla malá, někdy bývala nemocná a tento seriál zrovna Nova vysílala ráda jsem se na něj dívala, dnes by mě už ovšem pravděpodobně nebavil.
Další novinkou pro mě byla reality show Nebezpečné vztahy vysílaná na Barrandově. Nejprve jsem měla dojem, že se bude jednat o něco podobného jako Pošta pro Tebe, která mi nepřipadala tak úplně špatná.
Bohužel, Nebezpečné vztahy mi špatné připadají. Opravdu nechápu, jak mohou jít lidé se svými soukromými problémy do televize a ztrapnit se tak před celým národem. Není rozumnější si to vyříkat doma, než přijít na řešení před moderátorem a lidmi v publiku? Na druhou stranu se mi líbil jeden díl, kdy dcera našla svou maminku, která se jí po porodu vzdala. To bylo něco jiného.
Ale jinak na televizních stanicích žádná výrazná změna. Stále běží Ulice, Ordinace v růžové zahradě, Modrý kód... Uznávám, že tyto seriály jsou odpočinkové a jako kulisa třeba k vaření se hodí, ale já si opravdu raději pustím něco rozumnějšího. Třeba nějaký dokument na Primě Zoom. Mám ráda hlavně historické dokumenty a cestopisné výpravy.
A s těmi filmy, na které jsme se s přítelem chtěli dívat to moc nevyšlo. Většinou nás odradí množství reklam a s ním související délka filmu, takže jednoduše jdeme spát.
Takže pořád u mě místo televize vítězí kniha nebo občas rádio.
A co Vy? Jak to máte s televizí? A jaké pořady a seriály máte rádi? Napište mi do komentářů!
Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný zbytek víkendu, Vaše Eliss ♥
Výsledek obrázku pro Mini televize

Velká omluva

15. února 2018 v 19:51 | Eliss |  Moje kecy
Moc se omlouvám všem čtenářům tohoto blogu. Pár dní tu nic nového nečekejte, mám hroznou střevní virózu.
Děkuji za pochopení, snad někdy příští týden mi už bude lépe. Děkuji za trpělivost a nemůžu se dočkat toho až zase něco napíši.
Vaše nemocná a smutná Eliss ♥

Knižní recenze 64 Seance smrti

12. února 2018 v 20:29 | Eliss |  Moje kecy
Autor: Arnaldur Indridason
Žánr: Krimi, Drama
Mé hodnocení: 75%
Obsah: Marie měla zdánlivě vše, co si mohla přát. Finanční zajištění, milujícího manžela...
Ale to vše očividně nestačilo, protože Marie spáchá jednoho večera ve své chatě sebevraždu. Vyšetřováním tohoto zvláštního případu je pověřen komisař Erlendur.
Ten se brzy od Mariina manžela dozvídá o těžkých depresích, kterými Marie trpěla po smrti své milované matky, o kterou se do posledních dnů starala.
O několik dní později se Erlendur dostane k nahrávce seance, kterou Marie před smrtí navštívila.
Mohlo ji domnělé setkání se svou mrtvou matkou dohnat k šílenství a posléze k sebevraždě?
Erlendurovi tento podivně jasný případ nedá spát...
Hodnocení: Kniha má na přebalu napsáno islandská detektivka. Čili severská krimi.
Jako první věc mě zarazilo - a nemyslím že jde o chybu překladatele - že i mezi cizími lidmi se v dialozích automaticky tyká.
Zvláštní, že?
Děj prakticky nenudí, nejsou tu hluchá místa, oceňuji pěkně vyprávěné flashbacky z Mariiny minulosti.
Pokud máte rádi krimi s nádechem mysteriózna, mohu Vám tuto knížku doporučit.
A co Vy? Máte rádi severskou krimi? Nebo ne? Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥
Výsledek obrázku pro Seance smrti

Zajímavosti o konopí

10. února 2018 v 11:22 | Eliss |  Moje kecy
Osobně nemám s marihuanou zase tak velké zkušenosti. Asi tak v patnácti letech jsem ji jednou s kamarádkou zkoušela kouřit, nicméně jsem na sobě žádné účinky nepozorovala.
Před rokem jsem chvíli používala konopnou mast - velmi mi ulevovala při bolestech které mi způsobovaly křečové žíly.
Tento týden koupil přítel chléb s konopným semínkem. Vůbec mi nechutnal. Vadil mi hlasitý křupot v ústech a podivná hořká chuť rozkousnutého semínka. Nakonec jsem semínka vyplivovala na okraj talířku. Za mě tedy tento chléb ne.
Mám ve svém okolí pár známých, kteří patří mezi uživatele této rostliny a nemohou si vynachválit její dobré vlastnosti.
Nikoho neodsuzuji, je to každého věc jestli ji užívá nebo ne. Nemělo by se to však asi přehánět.
Rozhodla jsem se, že pro Vás dnes sepíši několik zajímavých informací o této rostlině.
1.) Mezi tři základní druhy konopí patří Konopí seté, Konopí indické a Konopí rumištní.
2.) Během pěstování je schopné vypořádat se s plevelem i bez použití chemikálií.
3.) Již od patnáctého století byla v českých klášterech oblíbená konopná kaše, konopná semena se použivala jako přísada do polévek a lisoval se z nich i olej.
4.) Látky obsažené v konopném semeni poskytují výživu mozkovým buňkám - pomáhají při Parkinsonově chorobě.
5.) Ve 20. století se konopné extrakty prodávaly i ve veterinárním lékařství zejména pro hospodářská zvířata.
6.) Kanabinoidy jsou látky, které se v přírodě vyskytují pouze v konopí. Systém jejich využívání organismy se nazývá kanabinoidní a funguje v přírodě již 600 miliónů let.
7.) Z pokusů na opicích vyplynulo, že smrtelná dávka u nitrožilního podání je 130 miligramů na kilogram hmotnosti. Běžná léčebná dávka u lidských pacientů je stonásobně nižší. Nebyl zaznamenám žádný případ smrtelného předávkování THC.
8. Již jako mladá rostlina dokáže velké zázraky. V podobě čerstvě vymačkané šťávy detoxikuje organismus a dodává tělu spoustu důležitých látek a minerálů.
To by bylo z dnešních zajímavostí vše. Ráda bych někdy příště napsala i další zajímavosti, protože je úžasné, k čemu všemu konopí slouží a v některých případech dokáže velmi pomoci.
A co Vy? Máte nějaké zkušenosti s konopím, ať už ve formě potravin nebo jste jej zkoušeli kouřit? A co si myslíte o jeho použití v lékařství?
Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥
Výsledek obrázku pro Cannabis pills

Taky Vás to tak štve?

8. února 2018 v 18:22 | Eliss |  Moje kecy
Od té doby co jsou zase zprovozněny statistiky jsem s radostí sledovala, že se čtou i mé staré články.
Jenže postupem času mi to nedalo a jeden z těch nejvíce čtených jsem rozklikla. A jaký byl můj šok, když tam bylo více než 500 komentářů! Ale jakých. Zde je ukázka:
Ronaldtus | E-mail | Web | 20. prosince 2017 v 7:43
The gift of her virgin asshole So Dane goes to the mom to fuck her of Billy Not just Mom, but her horny daughter too Youthful couple in a dorm Cum-shot at work Dirty and Sugary-Sweet honeypots that are young Additional cooter at home Cassi showing off on camera Brittany's sex tape. Silicone tits that are lovely round College Rules Sheena Shaw perceives an enormous dick in her butt Bisexual Soiree Majestic Tea Time Jmac manmeat and Stella on a scooter meet Sexy Cutie that is Colombian Huge-chested mother helps her step son Half Italian American My buddy's too hot mommy A lady isn't wanted by today a, I want a dirty bitch Lovely little girlfriend Megan
http://www.tubeon.mobi/search/jack-off-in-stockings.php
Okamžitě jsem u daného článku uzavřela komentáře. Jenže podobné spamy se objevují dokonce někdy i u těch novějších. Docela mě to štve, protože na svém blogu nic podobného nechci - jsou tam reklamy na viagru, něco v ruštině, různé porno tagy... Jediné řešení je zatím asi uzavření diskuze. Další věcí jsou nejnovější články v žebříčku.
Jsem člověk co rád komentuje články - vím že někteří mě kvůli tomu i kritizují. No, ale pokud v téměř jakoukoliv denní hodinu otevřu tento žebříček a je tam samý článek podobný spamovému komentáři výše, je to normální? Někdy se toto dokonce objeví i v tématu týdne. Předpokládám že je možné na těchto adresách po kliknutí na odkaz možnost stažení nějakého viru do PC.
Když jsem se ptala na Srdci blogu zdali je možné s tímto něco udělat nedostala jsem žádnou odpověď. A jen tak mimochodem, už tři dny se neobměnily články na titulní stránce. Ale nechci být kousavá. Máte také zkušenost s těmito obtěžujícími komentáři? Pokud máte nějaký tip na jejich zamezení napište mi do komentářů! Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥
Výsledek obrázku pro spam post

Knižní recenze 63 Vražda pro Zlatého muže

6. února 2018 v 19:46 | Eliss |  Moje kecy
Autor: Václav Erben
Žánr: Krimi
Mé hodnocení: 70%
Obsah: Čtvrtá kniha v pořadí pojednávající o případech kapitána Michala Exnera.
Karel Melas se vydává na Hrabín na sjezd archeologů, ač s tímto povoláním nemá nic společného. Musí náhle totiž zastoupit nemocného kolegu.
Hned první večer je však Melas nalezen mrtvý pod okny svého pokoje a vše nasvědčuje tomu, že mu k smrti někdo pomohl.
Do toho je tu ještě nalezená kostra mladého muže, který měl před několika lety ukrást vzácný artefakt - sošku Zlatého muže, která je nyní ve Francii. Kapitán Exner se bude snažit případ rozmotat, a dokonce navštíví i samotnou Paříž...
Hodnocení: Postava kapitána Exnera mi není neznámá. Viděla jsem s ním několik černobílých filmů, ale v knižní podobě jsem se s ním setkala poprvé. A rozhodně to nebylo setkání poslední.
U knih si velmi vážím toho, když na mě dýchnou atmosférou, kterou jsou obklopeny. Této se to povedlo.
Užívala jsem si noir nádych, a když k tomu připočtu postavu hlavního hrdiny - uhlazený slušňák se zálibou v eleganci a v pěkných ženách - jsem spokojená.
Jediné co vytykám, je občasná nepřehlednost děje. Jak jsem psala už na začátku, rozhodně si od Václava Erbena ještě něco přečtu!
A co Vy? Máte rádi kapitána Exnera ve filmové podobě? Nebo jste četli některý z jeho příběhů?
Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥
Výsledek obrázku pro Vražda pro Zlatého muže

Medvídek

4. února 2018 v 19:26 | Eliss |  Moje kecy
Hnědé tělo vycpané vatou, jako oči lesknoucí se černé knoflíky, přišitý černý úsměv, kolem krku mašlička a roztomilé tlusté tlapky.
Tento plyšový medvídek se jmenoval Čenda. Bydlel v dětském pokojíčku holčičky jménem Karolína.
Patřil mezi Karolíniny oblíbené hračky a patřilo mu čestné místo v posteli na polštáři. Holčička každý večer usínala se svým plyšovým kamarádem v náručí.
Čenda byl na své postavení mezi hračkami opravdu hrdý. Jen jeho sebou Karolína brala na prázdniny k babičce a do ordinace zubního lékaře, kde jej po celou dobu prohlídky pěkně pevně mačkala.
Párkrát se podíval i do školy. Ale vůbec se mu nelíbilo jak na něj Karolíniny spolužačky koukaly. Jako by si ho snad chtěly odnést sebou do jejich pokojíčků!
Jednoho krásného jarního dne jej Karolína opět strčila do své školní brašny, ale ještě předtím mu důvěrně sdělila, že dnes se neučí, protože je cvičení v přírodě.
Čenda měl tedy v batůžku společnost sestávající z krabičky plné chlebů, lahve s džusem a sáčku bonbonů.
Po několika hodinách se konečně dočkal a dívčiny ruce jej vytáhly ven. S úžasem koukal na stromy, zahlédl nějakého zrzavého tvora na větvi a ty barvy! Za svůj krátký medvědí život nic hezčího ještě neviděl.
Karolína dojedla svačinu, pomazlila se se svým kamarádem, vrátila jej do batůžku a vyrazila si hrát s ostatními.
Medvídek zatím spokojeně pochrupoval v batůžku, kde bylo o něco více místa.
Najednou jej vyrušilo pomalé, kradmé otevírání. Vzbudil se a překvapeně zjistil, že po něm znovu jdou ruce.
Ty ruce ale nepatřily Karolíně! Byla to nějaká cizí dívka! Čenda chtěl křičet, dostal hrozný strach, ale nedostal ze sebe ani hlásku.
Mohl jen bezmocně sledovat, jak je přendáván do jiného batůžku. Ten se mu vůbec nelíbil, podivně voněl a byl plný drobečků.
Byl smutný, protože měl Karolínu rád a nechápal pořádně, co se děje.
Uplynula nějaká doba, byl stále přenášen, cítil jak nadskakuje při stoupání do schodů, pak slyšel nějaký zvláštní šumot...
Nakonec ucítil lehký náraz, zip se otevřel a cizí holčička jej vytáhla ven. Byla to drobná blondýnka v umolousaném svetříku a obyčejných teplácích.
"Ahoj, Čendo! Já jsem Pavla a ty budeš můj nový kamarád!"
To se tedy Čendovi vůbec nelíbilo. A pokojíček, ve kterém se ocitl teprve ne! Byl tam veliký nepořádek - takový Karolína nikdy neměla, a navíc tu nebyly skoro žádné hračky. Jen na poličce ležela smutně hadrová panenka.
"Dám tě k panence, jdu si hrát ven, počkej tu na mě!" Dostal pusu a s žuchnutím dopadl na poličku, která byla velmi zaprášená.
Dlouho, dlouho tam ležel sám, a bylo mu smutno po Karolíně.
Nakonec bouchly dveře. Pavla se vrátila. Smutně přišla k poličce a se slzami v očích na něj koukala.
"Víš, moji rodiče mají málo peněz a nikdy by mi tak hezkého medvídka nekoupili! Ale já tě musím jít vrátit, nemůžu si s tebou hrát když nejsi můj..."
S těmito slovy jej Pavla vzala, pomalu jej položila do tašky a zase byl přenášen.
Nakonec se někde zastavili, uslyšel zvonek domovních dveří a poté hlas Karolíniny maminky.
A nakonec plačící Pavlu, která jej vracela Karolíně. Jakou měl radost že ji zase vidí!
"Kájo, já se hrozně stydím, ale když maminka by mi nikdy nekoupila tak krásného medvídka, my nemáme moc peněz, prosím promiň...."
Karolína plačící kamarádku objala. "Moc si vážím toho, že jsi mi přišla Čendu vrátit. To by každý jen tak neudělal. Ale příště už prosím nikomu nic nekraď, není to správné! Víš co, mám tady spoustu plyšových zvířátek, a stejně si se všemi nehraju, co kdyby sis nějaké vybrala a vzala domů?"
A Čenda zase spokojeně trůnil u Karolíny v posteli a Pavla k nim často chodila na návštěvy a hráli si všichni společně.
Tento příběh mě napadl jen tak náhodou. Není přílíš propracovaný, doufám že se Vám alespoň trochu líbil.
Děkuji za přečtení a komentáře, budu ráda i za každou kritiku.
Přeji krásný den, Vaše Eliss ♥
Výsledek obrázku pro Bear toy

Už jsem zažila i lepší dny

2. února 2018 v 20:27 | Eliss |  Moje kecy
Musím se přiznat, že tento týden se necítím ve své kůži. V první řadě za to můžou mé asi tři dny trvající bolesti žaludku.
A nejde o to že bych nejedla. Poslední dobou jím docela dost, snažím se už do anorexie znovu nespadnout.
Díky své hlouposti a nevšímavosti jsem si totiž několikrát namazala na rohlík žluklé máslo. Zarazil mě až jeho podivný smrad.
Břicho mám jako kus betonu, neustále mě v něm hrozně tlačí a včera v noci mě dokonce vzbudila ostrá křeč, když jsem se otáčela. Doufám, že to velmi brzy přejde. Koupila jsem si bylinné čaje na žaludek tak snad mi pomohou.
Z pracovního pohovoru v knihkupectví asi nic nebude, protože už jsou to dva týdny a žádný telefonát.
Neskutečně mě to mrzí, protože práce s knihami by mě velmi naplňovala. Pořád ve mě doutná jiskřička naděje, že třeba zavolají...
A jako by toho nebylo málo, s přítelem jsme se dnes škaredě pohádali. Mám pololetní prázdniny a chtěla jsem si ráno zajet na kávu. Ale přítel mi začal dělat žárlivou scénu, že kdo ví kam jdu a proč raději nesedím doma...
Na kávu chodím skoro každý den a on o tom ví. Několikrát jsem jej přemlouvala ať jde se mnou, ale to nechce...
Víte, my spolu nikam moc nechodíme a to mě docela mrzí. Takže jsem se urazila a nemluvila s ním.
Rozleželo se mi to v hlavě, a přišla jsem za ním s nabídkou dobré večeře někde v restauraci a že bychom zaplatili každý půlku.
Jen mi nevrle něco odsekl, takže jsem to už nevydržela a práskla za sebou dveřmi. Teď přišel první on a hrozně se omlouval.
Malá hádka, ale vždy je mi smutno z každého našeho nedorozumění.
Nechci se hádat a být zlá na někoho, koho miluji. Někdy mi ale opravdu přetečou nervy.
Ale zato ve škole se cítím dobře. Na praxi obsluhuju v jídelně studenty a učitele a opravdu mě to baví. Dokonce už zvládnu nést v jedné ruce i dva talíře. Mám velkou radost že mi to jde.
Věřím, že příští dny budou lepší, veselejší, bez bolístek a hádek.
Tímto článkem jsem se chtěla jen vypsat ze svých malých trápení, doufám že Vám to nevadí.
Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše trochu smutná Eliss ♥
Výsledek obrázku pro scream