Kamarád Jindra

19. ledna 2018 v 16:43 | Eliss |  Moje kecy
Nikdy jsem nebyla typ člověka který by měl spoustu kamarádů. Když jsem si však už někoho přeci jen pustila k tělu, velmi jsem si jeho přátelství vážila.
Takové to bylo i s Jindrou. Kamarádit jsme se začali když jsem byla asi ve třetí třídě. On chodil o ročník níž.
Bydlel ve stejné ulici jako já a dětí tam moc nebylo. Začali jsme spolu jezdit na kole, chodit na procházky a zkoumat přírodu kolem. Dokonce se mi ho podařilo přesvědčit k navštěvování knihovny, což mi udělalo velkou radost.
Jindrovi rodiče byli zvláštní. S nikým se moc nestýkali a Jindra mi často vyprávěl o jejich sporech se sousedy.
Měl mladšího sourozence Milana. Byl tak o tři roky mladší než Jindra. Co si pamatuji, nikdy jsem ho neviděla venku. Stále byl jen doma a nejvíce jej bavil počítač a televize. Často mě napadalo, jestli právě proto je tak bledý.
Naše přátelství bylo opravdu moc hezké. Povídali jsme si o všem možném, často jsme si hráli u nás v domě s hračkami - měla jsem spoustu autíček, takže Jindra byl v sedmém nebi.
V létě mě Jindra občas pozval do jejich velkého bazénu co měli na zahradě, dělil se se mnou o sladkosti a jednou mi dokonce daroval kus jakéhosi kovu o kterém tvrdil že je to pravé zlato! Tenkrát jsem tomu samozřejmě věřila.
Ale čím jsem byla starší tím více mi připadali některé věci zvláštní. Jindrův děda, který s nimi bydlel v domě, po mě několikrát chtěl, abych se postavila do pozoru a štěkal po mě různé osobní otázky jako nějaký vojenský velitel. "Jak se jmenuješ? Kolik je ti let? Kde bydlíš? Co dělají tví rodiče za práci? Přátelíš se s našimi sousedy?"
Jindra tomu přihlížel a smál se. Ještě k těm sousedům, se kterými měli - a dodnes mají - spory.
Říkejme těm sousedům třeba Hýskovi. K Hýskovým jsme chodili s rodiči často na návštěvu. Jsou už postarší - mají přes padesát, bez dětí, ale milují svá zvířata. Chovají slepice a spoustu králíků.
Pan Hýsek nikdy o Jindrově rodině neřekl pěkné slovo. Děda je na ně sprostý, pokud mají nějakou oslavu dlouho do noci chodí si stěžovat na obecní úřad a sám prý vesele pálí plasty - hlavně když je pěkné počasí a Hýskovi sedí v altánku.
Jindrova maminka Petra měla pana Hýska osočit, že ji údajně sleduje když se opaluje v plavkách, a dalekohledem na ni s manželem kouká přímo do ložnice. Nikdy bych si o našem přátelském sousedovi nedovolila tohle tvrdit.
Jindrovi jsem se o ničem z toho nezmínila, ale zahlodala ve mě pochybnost. Opravdu je jeho rodina taková?
Dál jsme se kamarádili. Ale stávalo se podivným pravidlem, že když si mě pozval k sobě domů, rodiče mu přikázali, že si má uklidit pokoj. Tak jsem tam jen seděla a cítila se neskutečně trapně. Zabralo mu to docela dost času a pak už jsem musela jít domů. Jindrova maminka se mě nikdy nezapomněla zeptat, jestli mám doma také takový nepořádek.
Co na takovou věc pořád dokola odpovídat.
Petra byla také zvláštní - máma mi říkala, že s každou kamarádkou, kterou kdy měla, vyvolala spory a pak už dokonce neměla nikoho. Jen svého manžela Jirku.
Dál jsme s Jindrou podnikali naše dobrodružství - navštěvovali jsme tajemné kukuřičné pole a dokonce jsme si s pomocí jeho dědy postavili malý domeček z prken! Neměla jsem moc síly, ale bavilo mě zatloukat hřebíky a byla jsem hrdá, že něco pomáhám vytvořit.
Jaký to byl šok, když mi jednoho dne Jindra jen tak oznámil, že domeček rozboural. Prý jen proto, že už ho nebavil.
Bylo mi skoro do pláče.
V létě roku 2007 se však něco stalo a dodnes tomu nerozumím. Jindra se se mnou přestal ze dne na den úplně bavit.
Nic jsme si neudělali, nepohádali jsme se, ale najednou byl konec. Když jsem ho pozdravila, pohrdavě otočil hlavu.
A jeho rodiče a děda to samé. Dodnes si myslím, že to všechno bylo z hlavy jeho dědy.
Moc mě to bolelo. Často jsem kvůli tomu před spaním plakala a přemýšlela, co jsem udělala špatně.
Asi měsíc poté mě Jindra schválně shodil z kola přímo před jejich zahradou. Jeho děda to viděl a smál se tomu na celé kolo.
Smutkem jsem se tam rozbrečela, ale nejvíce mě zarazila zloba v Jindrových očích.
Jejich spory se sousedy pokračují - řeší navzájem i hlasité bouchání víkem od popelnice.
Myslím, že Jindra a jeho rodina nejsou moc dobří lidé. Tvrdí to většina lidí které znám.
Od své známé jsem se třeba dozvěděla, že když byla malá a hrála si s kamarády před plotem jejich domu, děda po nich házel tvrdé hrušky a smál se když některé dítě zasáhl.
Proč se někteří lidé tváří jako dobrota sama a jsou přitom plní zloby?
Jindru občas potkám, ale je pro mě cizí. Ale na zklamání z podivného konce našeho přátelství nezapomenu.
Je dokonce možné, že si to tu Jindra celé od začátku čte. Z toho mě docela mrazí po zádech...
Co si o chování Jindry a jeho rodiny myslíte Vy? Máte ve svém okolí podobné lidi?
Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den jen s těmi nejlepšími sousedy, Vaše Eliss ♥
Související obrázek
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Klikni :-)

KLIK 100% (227)

Komentáře

1 Our Life Our Life | Web | 19. ledna 2018 v 16:56 | Reagovat

pěkně napsáno

2 tinka77 tinka77 | Web | 19. ledna 2018 v 17:01 | Reagovat

to vieš ľudia sú rôzní...

3 hrachajdice hrachajdice | Web | 19. ledna 2018 v 19:08 | Reagovat

Ano mám podobnýho člověka , kterej mě vyřadil ze svýho přátelství bez důvodu . A není možný že ses mu líbila ? třeba právě proto se s tebou přestal přátelit .

4 J.R. J.R. | Web | 19. ledna 2018 v 19:09 | Reagovat

Já měla v životě jen jednu nej kámošku už od školky :) bohužel už nejsme v kontaktu :(

5 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 19. ledna 2018 v 19:19 | Reagovat

No možná ho ovlinili rodice či děda domu se člověk v dětství neubrání...nebo sezamiloval a "neavist ne rodna sestra lasky"....

6 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 19. ledna 2018 v 20:03 | Reagovat

Velice, velice zvláštní příběh, těžko říct, co za tím vším stálo...

7 Satomi Satomi | Web | 19. ledna 2018 v 20:43 | Reagovat

Pěkně sepsané. Přijde mi ta Jindrova rodina zvláštní. A chlapec byl asi dost ovlivněn dědou a rodiči, když se na tebe z ničeho nic vykašlal. Nejspíš se z něj stal pěkný sígr a bůhví co ještě. Zamrzí, když skončí takové přátelství...

8 seznamka-pro-vsechny seznamka-pro-vsechny | 19. ledna 2018 v 20:47 | Reagovat

http://seznamka-pro-vsechny.blog.cz/
..... :-)

9 Natty Natty | Web | 20. ledna 2018 v 6:40 | Reagovat

Sousedy se člověk nevybírá, přátele ano. Je smutné, že tvoje přátelství s Jindrou tak podivně skončilo, ale asi dal na rady své "podivné" rodiny a musel se třeba i přizpůsobit. Kdoví - to by ti objasnil asi jen on sám, pokud by s tebou začal komunikovat. Přeji ti, abys v životě potkávala lepší lidi a na svoje přátele se mohla spolehnout. Pěkný víkend.

10 klavesnicetuka klavesnicetuka | 20. ledna 2018 v 11:25 | Reagovat

Jak píše Leri, bůh ví co za tím bylo...je to zvláštní ale v takovém věku jsou děti hodně ovlivnitelné rodiči

11 Joina Joina | Web | 20. ledna 2018 v 15:14 | Reagovat

A já jsem si říkala, jak ten příběh krásně začíná a potom jsem nestačila kulit očima. Určitě musel být někým ovlivněný, jestli takový kdysi nebyl. Jsem ráda, za takové klidné sousedy jaké máme zde.

12 Hrašulee Hrašulee | Web | 20. ledna 2018 v 16:06 | Reagovat

Taky jsem měla "kamaráda", se kterým jsem se bavila ráda. Vážně jsme si rozuměli, volali jsme si skoro denně nebo aspoň psali. Bylo to už v době, kdy jsme měla přítele a on byl také zadaný, takže v tomhle asi problém nebyl. A přesně jako u tebe, ze dne na den se se mnou přestal bavit. Ale úplně totálně, smazal si mě ve všech kontaktech co šlo a od té doby o něm nic nevím. Nejde ani tak o mě, já se s tím smířím, jen by mě zajímalo, co za tím je a co se stalo.

13 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 20. ledna 2018 v 20:49 | Reagovat

Je to škoda, že takové pěkné přátelství skončilo. Možná v tom hrají roli i nějaké pomluvy. Jeho rodiče si něco vymysleli, aby se s tebou už nekamarádil. Možná na něj vyvíjeli velký tlak...

14 Little Little | Web | 21. ledna 2018 v 11:43 | Reagovat

Takový "podraz" od kamaráda zabolí vždycky a nerozumím, proč někteří lidé jen tak zničehonic utnou kontakt, případně proč se nechají ovlivnit druhými.
Nicméně si tím asi v životě musíme projít všichni a ze srdce ti přeju, abys už nikdy na žádného takového "Jindru" nenarazila.

15 Š. Š. | Web | 21. ledna 2018 v 12:42 | Reagovat

děkuji :-)

16 Baryn Baryn | Web | 21. ledna 2018 v 15:56 | Reagovat

Tohle na mě ani nepůsobí, že josu plní zloby. Takový člověk musí být prostě jen velice jednoduchý, když se dokáže bavit tím, že po dětech háže hrušky. A myslím, že Jindra v tomc hobvání svách starších příbuzných prostě viděl vzorec, který začal přebírat sám. Nejspíš nebyl zlý, když jste se přátelili, ale chápu, že ho muselo týrat, jak ho neustále nutili do ponižujícího uklízení před tebou. A jestliže mu přikázali zbořit ten váš domek, určitě to na něm šrámy taky zanechalo. Nemyslím si ale, že by z něj vyrostl zapšklý dědek, co hážě po dětech hrušky. Myslím, že si můžeš svůj hned vybíjet nebezpečněji na nějakém důležitém postu.

17 blechov blechov | E-mail | Web | 23. ledna 2018 v 13:01 | Reagovat

Když nálada, hněv, ovládnou člověka a zvítězí nad rozumem, z druhu homo sapiens se stává druh homo stupidus.

18 slunecnyden slunecnyden | Web | 23. ledna 2018 v 20:03 | Reagovat

Sousedy si člověk nevybírá. A když je člověk malý, moc nevidí, jací jsou skutečně dospělí... To možná pochopí až s věkem. Vím, že tě to mrzelo, ale možná je to tak lepší.

19 little-booktea little-booktea | E-mail | Web | 30. ledna 2018 v 13:21 | Reagovat

Řeknu ti,že je to teda dost zvláštní, ale nevím třeba za to nemohl a někdo mu něco nakukal.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Výsledek obrázku pro kniha ti sluší