Obětí své psychiky?

24. října 2017 v 14:05 | Eliss |  Moje kecy
V několika svých předchozích článcích jsem zmiňovala, že beru antidepresiva. Každý den beru pět miligramů léku Citalon.
Jedna tabletka má ale deset miligramů, takže si je půlím.
Má psychiatrička chtěla abych brala půlku ráno i večer - jenže to jsem se cítila jako "zombie". Abych to vysvětlila, cítila jsem se až moc otupěle.
Léky beru bez větších problému už dva a půl roku - jen jsem občas zapomnětlivá a roztržitá.
Ale poslední tři dny nastala změna. V neděli jsem si vzala prášek ráno jako obvykle kolem sedmé - po snídani, protože nalačno není dobrý na žaludek.
Do oběda bylo vše v pořádku. Ale chvíli po obědě jsem najednou cítila, že nejsem v pohodě. Už se mi to párkrát stalo, když jsem si prášek vzala třeba až kolem desáté ráno.
Nervozita, třes, bušení srdce a pocení. Jako bych si prášek zapomněla vzít a prodělávala absťák.
Dostala jsem šílený záchvat vzteku a křičela na přítele kvůli věci, za kterou vůbec nemohl.
Bylo to čím dál horší, tak jsem si musela vzít ještě jednu půlku prášku. Na chvíli byl klid.
Asi za hodinu se to znovu opakovalo. Jako by ze mně ta "léčivá" látka hrozně rychle vyšuměla.
Vzala jsem si Paralen a rozhodla se to zaspat. Probudila jsem se kolem šesté večer s hroznou bolestí hlavy.
Stále jsem byla nervózní. Z toho, že mi chybí moje "drogy." Začala jsem si okusovat nehty, což jsem ještě nikdy neudělala.
Když jsem byla včera na praxi, pořád se mi třásly ruce. Všimli si toho i ostatní spolužáci a starostlivě se ptali, jestli mi něco není.
Nejspíš si teď myslí, že si asi píchám tvrdé drogy.
Ve dvě hodiny jsem skončila a hned jsem se vydala ke své psychiatričce.
Jenže ouha. Už tam nebyla a mimo své ordinační hodiny nikoho nebere. Co tedy dělají lidé, kteří mají větší problémy než já?
Jela jsem tedy domů a stále se cítila mizerně. Rozčilovalo mě úplně vše - i to že jsem musela čekat pět minut než autobus vyjede ze svého stanoviště.
Dnes jsem byla znovu na psychiatrii a tentokrát mě doktorka vzala.
Její klasická odpověď - máte to ze stresu, berte dvakrát denně celý prášek, udělá se Vám líp.
A nic nepomohlo moje přesvědčování, že žádný stres nemám. Po té dnešní návštěvě jsem definitivně rozhodnuta změnit svého psychiatra.
Protože já přece sama nejlépe vím, jestli mi ten lék dělá dobře nebo se cítím naopak hůř.
Co si o tomto myslíte Vy? Má moje psychiatrička pravdu? Nebo ne?
Děkuji za přečtení článku, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥
Výsledek obrázku pro mozek léky
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Voda nebo oheň?

Voda 70.4% (38)
Oheň 29.6% (16)

Komentáře

1 hrachajdice hrachajdice | Web | 24. října 2017 v 19:51 | Reagovat

Těžko říct, jestli má pravdu ona . Já spíš řešim opak- mám vlivem postižení svalový křeče , který mi dost znepříjemňujou život ,bolí to atd. Existujou takzvaný anti spastika , ale nechce mi je neuroložka napsat , přitom vim,že by se mi ulevilo a křeče by ustaly, ale dle ní to ještě nemam tak strašný , takže na to nemam nárok :(

2 little-booktea little-booktea | Web | 24. října 2017 v 22:12 | Reagovat

Moc se mi líbí tvé povídky ze života, opravdu krásně je píšeš😋

3 Lenn Lenn | Web | 25. října 2017 v 0:23 | Reagovat

S psychikou je to těžké, sama to dobře znám díky úzkostné poruše. Já ale odmítla jakékoliv prášky brát, protože jsem po všem byla hrozně unavená a u AD mi vadilo, že se nesmí pít alkohol a tak... bojuji s tím sama a vlastní vůlí. Můžeš se zkusit zeptat na názor jiného psychiatra, ale třeba máš nějaký podvědomý stres, který si ani neuvědomuješ.

4 Kiki Kiki | Web | 25. října 2017 v 10:07 | Reagovat

Psychika je někdy prevít a když se berou nějaké antidepresiva tak to může mít řadu vedlejších účinků . Vím to protože se od svých 16 let léčím na psychiatrii . Moje stavy asi ještě horší než u Tebe , tak se radši hlídám a beru léky pravidelně . Já mám ale stavy spíš smutku než agrese . Já mám psychiatričku která je celkem fajn , ale záleží na názoru .

5 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 25. října 2017 v 15:15 | Reagovat

Já naštěstí nemusím brát vůbec žádné léky dlouhodobě, za což jsem neskonale vděčná, ale tím pádem si nedovedu představit jaké to je něco brát a jaké to může mít dopady.
Myslím si ale, že u psychických potíží by se prášky měly aplikovat až jako poslední možnost. Je to přeci jen chemie a to, že to pomáhá na úzkost nebo depresi, se zase odráží nějak negativně v těle, kde to může škodit.
Oba moji rodiče chodili k psycholožce a oba brali prášky. Máma je ale brzy brát přestala, protože si připadala zdrogovaná a nefunkční. A je v pohodě.
Na tvém místě bych ale určitě  minimálně zkusila vyhledat i jiného doktora, i kdyby jen kvůli vyslechnutí jeho názoru. :)

6 slunecnyden slunecnyden | Web | 25. října 2017 v 17:00 | Reagovat

Prášky jsou menší zlo. Určitě nedělají člověku dobře, ale je to lepší než kdyby je vůbec nebral - myslím v naší situaci. Budeš muset asi najet na vyšší dávku - na čas, než se to zas srovná. Nebo zvládnout negativa, omezit činnost a čekat, jestli to neodezní. Chápu, jak se cítíš.

7 sugr sugr | E-mail | Web | 25. října 2017 v 17:44 | Reagovat

Musím souhlasit s Geheimnis, že léky jsou chemie a jejich nežádoucí účinky jsou mnohdy katastrofální. Ale každý jedinec je snáší jinak. Moje známá brala antidepresiva při rozvodu s mužem jen rok, pak vysadila a dobré, moje kolegyně v práci brala tu chemii kvůli samotě, ve které žila od dob úmrtí svých rodičů. Bohužel skončila špatně, ale to tu nebudu psát, věřím, že ty se z toho dostaneš a nebudeš na antidepresivech závislá. Držím ti moc palce.
Důvod proč je musíš brát je zřejmě vážný a nejde odstranit. Jinak psychologové radí: odstraňte příčinu vašich depresí.
Pokud je příčinou nějaký člověk či životní stať, odstranit přeci nejde...

8 Joina Joina | Web | 25. října 2017 v 20:35 | Reagovat

A co to zkusit bez těch prášku? Plno lidí nic nebere, určitě by jsi to zvládla i bez nich.
Já mám nervozitu pořád ikdyž prášky neberu, ale zkouším to potlačit a uklidnovat se, že zhluboka dýchám a myslím silně na něco pěkného.
Jen takpřemýšlím. Třeba tvoje hlava si myslí, že ten prášek má pomáhat a jak jsi dlouho čítáš různé věci. Tak chemické věci jsou špatné a tvoje podvědomí si teď myslí, že ti to vadí a třeba ti z toho není moc dobře, že si to vsugeruješ? Já nevím. Většinnou to takhle u mě funguje, když si něco myslím, je to tak a ne onak a podobně.

9 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 25. října 2017 v 21:48 | Reagovat

Tohle je hodně individuální.
Já se práškům vyhýbám, co to jde.

10 zoi | HELENE-FISCHER zoi | HELENE-FISCHER | Web | 25. října 2017 v 23:21 | Reagovat

Moc děkuju za komentář. No a k tvému článku...já tedy takový problém nemá a nikdy jsem takovéhle léky nebrala, takže vůbec nevím, co na to poradit, ale víš, mně žemřela před 4 rokama dcera...bylo mi 19 a bylo to hrozný. Těsně před porodem jí přestalo být srdíčko...a potom jsem potratila po drué až v 6 měšdíci. Pak jsem chvíli chodila k psycholožce, která mi moc pomohla, takže možná jediné k čemu se vyjádřím je to, že schvaluju tu změnu psychiatričky. Asi určitě bych to udělala taky...

11 Ježurka Ježurka | Web | 26. října 2017 v 13:55 | Reagovat

Určitě bych si řekla, že já sama své tělo znám a nezvyšovala bych dávku prášků. Lze-li, vyměnila bych psycholologa.

12 beallara beallara | Web | 26. října 2017 v 17:34 | Reagovat

Já jsem ti to psala několikrát, i když psychiatrů je málo, změň ho.
Lékař musí poslouchat , co říkáš, pak to má smysl.
Rozhodně léky nevysazuj, třeba ti nový lékař změní medikaci, ale sama to rozhodně nedělej.
Dnes existují AD, která nezanechávají závislost, sama jsem brala několik let a po zrušení jsem neměla žádné, ale vůbec žádné abstinenční příznaky. Navíc stavy, které popisuješ, mi AD nikdy nevyvolaly, takže změna je na místě, i kdyby jsi měla dojíždět.
Držím palce, Eli...

13 tinka77 tinka77 | 26. října 2017 v 18:23 | Reagovat

tak to fakt neviem posúdiť, ale možno by som sa poobzerala aj po inom lekárovi. Držím palce aby ti bolo lepšie

14 Victoria Eleanor Drake Demonica Wicca Victoria Eleanor Drake Demonica Wicca | Web | 26. října 2017 v 18:43 | Reagovat

To znám

15 ejnyt-world ejnyt-world | Web | 26. října 2017 v 19:36 | Reagovat

Jako člověk, který se nikdy s něčím takovým nemusel potýkat si myslím, že máš určitě dobrý přístup.. Podle mě by tohle měla doktorka chápat a zkoušet hledat nějaká další řešení, místo aby ti navalila další prášek. Je dobře, že se řídíš tím, co cítíš a neodkýváš slepě všechno, co ti řekne :)

16 František František | Web | 26. října 2017 v 22:37 | Reagovat

Lidské tělo je opravdu křehká nádoba.Přeji ti aby všechno bylo jak má být a dobře to dopadlo :-)

17 outcry outcry | Web | 27. října 2017 v 8:55 | Reagovat

S kamarádkou jsme se nedávno bavily, že nám příjde jako by měl psychiku v háji v dnešní době skoro každý. Ona mi řekla, že si myslí, že si to půlka vymější, aby byla zajímavá. Jenže, co když ne. Vážně. Jestli mají deprese, fóbie, úzkosti, poruchy a kdovíco tolik lidí, tak kam to spějeme.. Já sama trpím na deprese a úzkosti. Nerada jsem do něčeho tlačená, když to na mě přijde - třeba v obchodě, když se jdu na něco podívat a nemůžu to najít - dotyčný, co jde jako můj doprovod, mě nutí se zeptat, to mi je fakt špatně.. :D Ale nic na to neberu. Maximálně bylinky. Přesto znám dost lidí méh věku, kteří už jsou na antidepresivech :O..

18 Talaniel Talaniel | E-mail | Web | 30. října 2017 v 16:21 | Reagovat

Eliss, v jiném článku píšeš o prudné spolužačce, nemůžeš být vystresovaná z ní? Lidská hlava není můj obor, tak mě nic jiného nenapadá...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama