Jak mě praxe v pekárně začala bavit

13. září 2017 v 8:15 | Eliss |  Moje kecy
Před čtyřmi lety, v roce 2013, jsem nastoupila do prvního ročníku oboru Pekař. Říkala jsem si, že to bude brnkačka, že na uplácání rohlíku z těsta nemůže být přece nic složitého! Chyba.
Hned první den praxe nás nahnali do školní pekárny. Zrovna se dělali malé koláčky na dožinky. No a jelikož jsem byla tenkrát zvyklá doma nic nedělat, nevařila jsem, neuklízela jsem (dnes to už samozřejmě dávno neplatí), byl pro mě docela šok držet v ruce kus těsta s náplní a nevědět, co s ním. Měla jsem strach ho nějak natáhnout - co kdyby se to celé rozjelo?
Marně do mě mistrová klavírovala, že se nemám bát, že mě to těsto nepokouše. A jaký myslíte že byl výsledek?
Hrůza. Koláčky co jsem dělala já všechny popraskaly.
Mistrová byla docela naštvaná. Další den se moje výkony zopakovaly, opět se mi nedařilo.
Začala jsem praxi a mistrovou upřímně nesnášet. A jako ideální řešení mi přišlo, že tam prostě nebudu chodit.
Takže hned třetí den jsem zašla k doktorce s tím, že mě bolí v krku, že potřebuji omluvenku. Samozřejmě mi nic nebylo, ale razítko jsem dostala - když si na to vzpomenu, docela se za své chování stydím.
Jenže co teď? Domů jsem nemohla, protože tam byla máma, a těžko bych jí vysvětlovala jaktože jsem skončila na praxi už v devět ráno.
Tak jsem se potulovala po městě - bez peněz, takže jsem si neměla ani kam sednout. A celou dobu mě jímala hrůza, že mě uvidí někdo známý a napráská mámě, že se flákám, když mám být ve škole.
No, nestálo mi to za "volno", a přísahám že už nikdy za školu nepůjdu. No, i když... Ehm!
Týden uběhl, a já měla zase školu. Ta mi nevadila, nemusela jsem tak brzy vstávat. Když jsem však mistrové nesla omluvenku, dívala se na mě značně nevěřícně.
Roky plynuly, já se dostala nějakým zázrakem do třetího ročníku. S mistrovou jsem pořád neměla dobré vztahy, kašlala jsem na jakoukoli snahu na praxi a neuměla jsem ani zadělat těsto na chleba.
Když mi mistrová domlouvala, že se mám začít rychle snažit, nebo mě nepustí ke zkouškám, jen jsem se smála.
A dál jsem na to kašlala - raději jsem se místo válení těsta zašívala u myčky nadobí - byla jsem tam skoro pořád.
Přišel květen, za měsíc měly být zkoušky. A pak to přišlo. Mistrová si mě zavolala do kabinetu.
"Nepustím tě k závěrkám. Nic neumíš, celý rok tu umýváš jen nádobí, byla by to katastrofa."
Vylítla jsem z kabinetu, utíkala brečet na záchod a proklínala mistrovou.
Takže jsem nastoupila příští rok znovu do třetího ročníku. Slíbila jsem si, že se budu snažit, protože jsem došla k závěru, že nemůžu být takový debil abych se nezvládla vyučit.
Přestala jsem na praxi umývat nádobí a raději jsem se šla dívat, jak se vymíchávají těsta.
Nic složitého - do kotlíku se dá mouka a ostatní sypké suroviny, nalije se olej nebo voda a na první převodový stupeň se pomocí háku do hladka smíchá těsto.
Zkusila jsem to pak udělat i sama, a kupodivu jsem nic nepokazila. Hrozně mi to zvedlo náladu.
Zeptala jsem se ostatních spolužáků jak se zachází s pecí a naučila se zpaměti na kolik stupňů se jednotlivé druhy pečiva mají péct - to jsem mimochodem měla umět už v prvním ročníku.
Mistrová si mé snahy brzy všimla a začala se ke mě chovat jinak. Když jsem něco nevěděla, poradila mi, přišla a zkontrovala jestli to dělám správně.
Začalo mě to upřímně bavit. Domluvila jsem se ve škole a chodila na praxi i když jsem nemusela. V druhém týdnu bylo totiž málo žáků, tak mistrová mou pomoc velmi ocenila. Ráno se mi lépe vstávalo, těšila jsem se na koláčky a rohlíčky a typickou vůni pekárny.
K závěrečným zkouškám jsem napodruhé došla a zvládla jsem je. Zvládla jsem se vyučit, a jsem za to hrozně moc své mistrové vděčná. Kdybych nezměnila přístup a flákala bych se, nemám ten papír dodnes.
Chodím tam pomáhat i letos, když už jsem vyučená. I když tam už de facto nemusím. Ale já si na ty lidi tak zvykla, že jsem měla velmi hřejivý pocit, jako bych se vrátila domů.
Vše je jen o přístupu.
Omlouvám se, že je dnešní článek tak dlouhý, potřebovala jsem to ze sebe dostat. Přeji Vám krásný den, Vaše pekařinu milující Eliss ♥
Výsledek obrázku pro pečivo
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Pijete mléko?

Ano 66.3% (57)
Ne 33.7% (29)

Komentáře

1 Dominátor Dominátor | Web | 13. září 2017 v 8:31 | Reagovat

http://lagablog.blog.cz/1706/muj-prvni-den-s-janou-kucharovou

2 Talaniel Talaniel | E-mail | Web | 13. září 2017 v 11:09 | Reagovat

Článek není dlouhý, je super. Myslím, žes měla štěstí na mistrovou, podle mě by ne každý učitel snahu o nápravu ocenil. Podle tvého popisu mám naopak pocit, že měla mistrová radost, že ses vzpamatovala.

3 tinka77 tinka77 | Web | 13. září 2017 v 11:30 | Reagovat

si bezva holka Ellis. A aj mistrová je jak má být. Veľmi veľa majstrov byťa cez tie skúšky pustilo a ty by si nevedela nič. Myslím,že teraz sirobíš strednú školu a možno vďaka svojej majsterke budeš aj ty dobrá mistrová ,-D

4 Piňacoláda Piňacoláda | Web | 13. září 2017 v 15:09 | Reagovat

Je dobře že si se tomu nakonec postavila čelem :)

5 veruce veruce | Web | 13. září 2017 v 16:19 | Reagovat

Dobře, žeš nakonec mákla, někdy to chce čas, než si člověk k něčemu najde cestu :) A vlastně jsi natrefila i na dobrou mistrovou, jiní by se tě při opakování třeťáku klidně snažili potopit.

6 Lady Lenna Lady Lenna | Web | 13. září 2017 v 17:11 | Reagovat

Dobře, že jsi se nakonec zvedla a ty závěrečky udělala :) já moc vařit a péct neumím doteď, takže každá praxe je k něčemu dobrá :)

7 Violet Violet | Web | 13. září 2017 v 18:31 | Reagovat

Můj táta dělal jednu dobu v pekárně :)

8 ┼Eleanore Samanthe Lune┼ ┼Eleanore Samanthe Lune┼ | Web | 13. září 2017 v 19:52 | Reagovat

To je dobre

9 Teri Teri | E-mail | Web | 13. září 2017 v 21:38 | Reagovat

My máme ve vedlejší vesnici pekárnu a že školou jsem tam byla jednou na exkurzi je to dost zajímavé

10 dinosaurss dinosaurss | Web | Čtvrtek v 18:52 | Reagovat

Je super, že jsi to takto zvládla. :-)

11 ┼Eleanore Inkake Samanthe Lune┼ ┼Eleanore Inkake Samanthe Lune┼ | Web | Pátek v 1:40 | Reagovat

Mam novy blog

12 niki-chan niki-chan | Web | Pátek v 9:37 | Reagovat

Je fajn, že ses k tomu takhle postavila :-)

13 Charlotte Charlotte | Web | Pátek v 12:45 | Reagovat

to , že človeku niečo prvýkrát nejde často veľmi demotivuje ... Mňa tak kedysi demotivovala angličtina . Ten postoj sa mení veľmi ťažko , ale viem , ako super si sa musela cítiť :)

14 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | Pátek v 12:51 | Reagovat

fakt pěkný článek, mně se taky často něco nedaří, řekla bych, že jsem poměrně levá, ale nikdy jsem nic nevzdala, vždycky říkám, že se to poddá a že stačí vytrvalost:-D fakt super že jsi to takhle zvládla

15 děda tik tak děda tik tak | Web | Pátek v 13:32 | Reagovat

Hezky od plic podané od samotného počátku učení až po jeho závěr. Moc hezky se to četlo.

16 Iris Iris | E-mail | Web | Pátek v 20:38 | Reagovat

Mně by zabilo to vstávání :-D
Ono se to nevyplácí to marodění.

17 casualgirl casualgirl | Web | Sobota v 20:45 | Reagovat

Tu vůni pečiva ti opravdu závidím. Jak já jí miluji! Mňam.

18 Ježurka Ježurka | Web | Neděle v 12:42 | Reagovat

To máš ode mne velkou pochvalu, že jsi to nevzdala a jsem ráda, že tě to stále baví. A článek není dlouhý, četl se dobře, já to dala jedním dechem.

19 Reina Sun Reina Sun | Web | Včera v 16:54 | Reagovat

Tak je super, že ses našla! :)
Mě pečení doma baví, když na něj mám čas..ale upéct třeba 200 koláčků, to bych asi nedala :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama