Bez mobilu ani ránu

10. března 2017 v 13:38 | Eliss |  Moje kecy
V roce 2004 - bylo mi deset - jsem dostala od Ježíška svůj první telefon.
Byl to Siemens s černobílou obrazovkou a tlačítky. Jaký to byl typ už si bohužel nevzpomínám.
Měla jsem z něj velikou radost, pořád dokola jsem hrála hada, protože v něm jiná hra nebyla, a pouštěla si ty legrační vyzváněcí tóny.
Měla jsem ho v takovém průsvitném pouzdře a stal se mým novým společníkem.
Hrozně se mi líbilo, jak pěkně voněl. Asi je to trochu zvláštní, ale je to tak.
A dodnes si pamatuju, jak vydržel dlouho nabitý, ne jako ten telefon co mám dneska.
Po vánočních prázdninách jsem si sehnala od některých spolužáků číslo a pochopila princip prozváněni.
Jednou na jaře jsem byla u kamaráda na zahradě, hráli jsme si na honěnou a na schovku.
Byla jsem tam až do té doby než se setmělo - bydlel naproti na ulici jen o dva domy dál.
A s úlekem jsem zjistila, že nemám v kapse telefon!
Dala jsem se do pláče a kamarádovi mezi vzlyky vysvětlila co se stalo.
Začali jsme telefon bezvýsledně hledat.
S brekem jsem utíkala domů, kde jsem dostala seřváno a tátův telefon, že si mám volat a telefon najít, nebo dostanu pár facek.
Utíkala jsem po celé zahradě a telefon našla asi za půl hodiny. Ještě musím zmínit, že jsem měla takový hloupý zvyk si vypínat zvuky. Měla jsem takový hloupý strach, že mi začně zvonit ve špatnou chvíli.
A ten den jsem je měla také vypnuté. Děkovala jsem Bohu, že jsem telefon objevila.
Můj další zážitek s mým prvním telefonem byl ten. když jsem se pohádala se dvěma holkama ze třídy a ony mi poslali sprosté SMS.
Doma jsem nic neřekla, ale rodiče mi telefon tenkrát ještě kontrolovali a samozřejmě na to přišli.
Šli to řešit do školy a děvčata dostala důtky. Nikdy se to už neopakovalo a normálně jsme se po nějaké době zase kamarádily.
Můj druhý telefon byla barevná Nokie s tlačítky poděděná po bratrovi.
Tam už byl fotoaparát a dokonce jsem si tam mohla nahrát i pár písniček.
Teda nahrát ne, ale poslat přes to infračervené záření, protože bluetooth tenkrát ještě nebylo.
No a nakonec jsem v roce 2011 dostala k posledním narozeninám keré jsem strávila s tátou dotykový Samsung. Měla jsem z něj obrovskou radost, vůbec jsem takový dárek nečekala.
Nahrávala jsem si do něj písničky, které jsem pouštěla na praxi a hrozně mě štvalo, že jsem tam měla nějak zablokovaný internet.
Cítila jsem se hrozně cool a povýšená nad ostatní, protože oni přece nemají dotykáč!!
Tenhle stav mě brzy přešel a neměla jsem již tendence se svým telefonem "machrovat."
Brzy mě tak nějak omrzel i telefon sám o sobě.
V prosinci 2014 jsem dostala dotykovou Nokii X, se kterou jsem spokojená.
Napatřím k těm, co mají pořád telefon v ruce a musí být stále na internetu.
Internet tam mám jen když se někde připojím na Wifi, nemám ty mobilní data či co (pořádně nerozumím tomu, jak to funguje.)
Mám ho na zprávy a na volání, ani ty hry co tam jsou mě nebaví.
Písničky tam sice mám, ale když někam jedu stejně si většinou zapomenu sluchátka.
Je mi dost smutno z těch závisláků na mobilech. Můj přítel se vzbudí a hned jako první vezme telefon a kontroluje si facebook. A než jde spát taky si na něm něco pořád ťuká.
Já mám telefon sice vždycky u sebe, ale nejsem do něj pořád zahleděná. Dává mi totiž takový pocit jistoty.
A jak to máte s telefony Vy? Děkuji za přečtení článku, Vaše Eliss ♥
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Koberec nebo lino?

Koberec 69.6% (55)
Lino 30.4% (24)

Komentáře

1 signoraa signoraa | Web | 10. března 2017 v 16:42 | Reagovat

První telefon byl Alcatel v roce 2000, typ si nepamatuji, ale měl takový kryt na klávesy, který se musel sešoupnout dolů. Pak následovalo několik Nokií, tu 3310 mám dokonce c šuplíku, asi z nostalgie. Dotykáč jsem měla byla jsem z něj nešt'astná. Před téměř čtyřmi lety mi dcera dala k narozeninám krásnou tyrkysovou tlačítkovou Nokii.

2 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 10. března 2017 v 17:32 | Reagovat

Tak Nokie 3310 to byl můj první a byla jsem s ním moc spokojená. Kdyby nebylo dcery, že mě na mobil přemluvila, asi bych žila dneska bez něj.

3 i-love-writing i-love-writing | Web | 10. března 2017 v 17:47 | Reagovat

LOL! To si měla, super, žes měla vlastní mobil, už tehdy...I když obyčejný! Já měla vždy po bráchovy, a tak to i vypadalo. 😄 Pak jsem dostala, konečně nový a měl i baterku dokonce. 😄 A tak jsem zkoušela, jak svítí a podobně. :-D A nebo hrála toho hada. To protože, jsem se tehdy nudila. 😄
Pak jsem měla zase nějaký po bráchovy, nebo po taťkovi...To už nevím, přesně. Ale vím, že konečně měl malý fotoaparát. 😝
A poté jsem měla vlastní, co mi naši koupily k narozeninám tuším. Ten mám dodnes, a ten fotoaparát u něj byl také docela dobrý, a je super, že tam můžu třeba nahrát písničky a tak. 😄 Ono je dobré, že to nezabírá moc místa a nežere tolik baterie, jako ty dnešní  mobily. 😝
Samozřejmě jej, momentálně nevyužívám...Protože přišla chvíli, kdy i já dostala kvalitní Android (Bylo to čistě náhodou, naši měli totiž dobrou náladu a takhle to dopadlo.) 😄
A většinou, když na to tak koukám, jsem měla samé Nokie, ty Siemens a podobně, mě nějak obešly.😃

4 Karka15 Karka15 | Web | 10. března 2017 v 18:13 | Reagovat

Jsem teda trochu mladší, takže můj první telefon byl malý dotykáč LG. :D
Já jsem na mobilu spíš hodně z nudy, ne že bych si nutně potřebovala kontrolovat facebook nebo tak. A ten zlozvyk s vypínáním zvuku mám taky.. :D

5 i-love-writing i-love-writing | Web | 10. března 2017 v 18:41 | Reagovat

[4]: Jéééj, já bych málem zapomněla...Díky, že jsi mi tedy připomněla, myslím to s těmi zvuky, protože to dělám taky. 😄
Uff, a to jsem si kdysi říkala, že jsem snad jediná, kdo to tak dělá. 😄

Nejhorší na tom je, když má člověk vypnutý, zrovna ve chvíli, kdy mu telefonuje třeba rodina atd. 😄  Už se mi to pár krát stalo. A tak jsem pak musela říkat, že to nějak nebylo slyšet a podobně.😃

6 Marie Marie | Web | 10. března 2017 v 18:52 | Reagovat

Můj první mobil jsem dostala asi v osmi. Nebyla to ta "cihlička" od Nokie, něco na ten způsob, ale novější, ta mi vydržela asi tři roky. Pak jsem měla takový ten první model dotykáče a to bylo LG, také mi vydržel asi tři roky, nicméně už jsem potřebovala nějaký ten lepší, takže jsem dostala Nokii Lumii 520, ale asi po roce se mi stalo něco se systémem a vůbec nešla zapnout, takže jsem si pořídila Huawei Ascend Y550, ale po roce mi nešel reprák, takže jsem neslyšela volajícího, no a tak jsem k Vánocům dostala Huawei P8 Lite a jsem s ní moc spokojená, tak doufám, že vydrží :D

7 christinelife christinelife | E-mail | Web | 10. března 2017 v 18:54 | Reagovat

Já svůj první dostala v první třídě protože jsem dojížděla a sama. Alcatel s antékou a b velkej jako cihla 😂😂 ale jak říkáš, aspoň vydržel nabízejí klidně 14 dní a ne jako dneska :D

8 Romi Romi | Web | 10. března 2017 v 20:34 | Reagovat

jééé to jsi též pamatuji vse vydržel než ted ty dotykový :D

9 ra.innie ra.innie | E-mail | Web | 10. března 2017 v 20:39 | Reagovat

První telefon jsem měla také v roce 2004, jako ty. Bylo mi jedenáct a byla jsem z něj naprosto paf. Jako jediná ze třídy na ZŠ jsem měla ten s barevných displayem, to bylo tenkrát haló. Nynější telefon mám od července 2013 a je to můj celkově čtvrtý telefon. Dokud se nerozbije, vyměňovat jej nebudu. Pěkný článek :)

10 Fredy Fredy | Web | 10. března 2017 v 20:53 | Reagovat

ahoj vyšlo pokračování mé povídky, jestli chceš, můžeš si ho přečíst... :-)

11 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 10. března 2017 v 20:55 | Reagovat

První telefon jsem mel v roce 2000 a už jich několik ztratil nebo rozbil...Pamatuji se v devadesát,ch létě ch k nám do fabriky přijela firma s nekolikakilovym mobilem v autě a hledali signál...jde to strašně r,chle dopredu

12 Jane from Eden Jane from Eden | Web | 10. března 2017 v 21:45 | Reagovat

Já jsem vždycky dědila mobily po bráchách a asi až před dvěma lety jsem si koupila svůj a jsem spokojená :) mám Nokiu.

13 Lenča Lenča | Web | 10. března 2017 v 22:44 | Reagovat

Ten si ještě pamatuju :D Já ještě nedávno měla tlačítkovou Nokiu (taky už jí táhlo na stovku) :D Jenže se mi začala rozpadat, tak jsem ji nakonec vyměnila za dotykáč :)

14 Bobouš Bobouš | E-mail | Web | 10. března 2017 v 23:10 | Reagovat

Historie mobilních telefonů... :D když vezmu, jak rychle se to vyvinulo, fuj, bůh ví, co bude za 5 let.
Mobil u sebe nosím prakticky kvůli hodinám. Zapnuté mám jen vibrace a taky se mi to vymstilo, ve druháku na sportovním kurzu jsem v lese při orienťáku mobil ztratila a už nenašla. Data taky nemám, nepotřebuju je, krizové situace předvídám.
První mobil jsem dědila po bráchovi, byl to takový malý červený Siemens. Druhý po mamce, takovej super Sony Ericson, stále ještě jen s infraportem, a to už tehdy měli všichni BT.
Až třetí mobil, Nokii XPressMusic, jsem měla novou, a tu jsem pak ztratila v tom lese.
Od tý doby (3 roky) mám dotykový LG, sice už je ve špatným stavu (loni jsem mu udělala velmi originální a hustou pavučinu), ale zatím je vcelku spolehlivej. Novej plánuju nejdřív za dva roky, nebo pokud se tenhle rozbije.
Pamatuju, jak tenkrát frčel Crazy Frog, hrošík, Tesco hymna, slepičí hymny a podobný kraviny. :D

15 Nyuu Fukuya (Nicole) Nyuu Fukuya (Nicole) | Web | 11. března 2017 v 10:00 | Reagovat

můj první mobil byl ten zaklapovací (doufám že víš co myslím xDD), nevím jak se to nazývá, nevím už co to bylo za značku :/ pak jsem měla taky nokii a hrála jsem hada snad pořád :D pak jsem měla takový malý dotykový samsung bez androidu a až od minulého roku mám konečně mobil s androidem, sice GSmart, už je sice dost rozkřupaný ale jsem ráda že tam mám wifinu, a nevím jestli si nebudu kupovat nějaký větší s lepším fotoaparátem, ale zatím mi stačí :D

16 Lukas Lukas | Web | 11. března 2017 v 12:37 | Reagovat

[11]: v tom máte pravdu - i já jsem kdysi začínal na "vysílačce" (to bylo od Siemense - myslím typ C30 asi s oválným červeným displayem)

17 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 11. března 2017 v 13:00 | Reagovat

[11]: Tak to je dobrý, to mě teď rozesmálo. Taky ale pamatuju že se ti první šťastlivci chlubili mobilem, který vážil snad půl kila. A ty hovory Há, třeba v čekárně u lékaře, to snad měl dotyčný domluvené s rodinou, aby ho tam prozvonili a pak žvanil a žvanil, a my jen koukali. :DDDDDDDDDDDD

18 Abs Abs | Web | 11. března 2017 v 13:43 | Reagovat

Tlačítkové, vysouvací a "véčka" byly nejlepší telefony! :D Teď mám Samsung galaxy S6, jsem s ním spokojená, ale není to ta super výdrž baterky jak u nokie no :(:D a had byla nejlepší hra!

19 Ježurka Ježurka | Web | 11. března 2017 v 14:29 | Reagovat

No, já měla taky první mobil v roce 2000 jako Alenka, tuším, že to byl také Alcatel, ale vždy mi telefon stačil hlavně na volání, občas na SMS. Mobil nosím stále při sobě, mám už asi čtvrtý, a jsem ráda, když má foťák. Jinak nic nepotřebuji. Dotykáč nemám a taky mi nechybí.

20 Layouty od Kačky Layouty od Kačky | Web | 11. března 2017 v 16:03 | Reagovat

ja sa bez mobilu nepohnem ani na záchod

21 slunecnyden slunecnyden | Web | 11. března 2017 v 16:54 | Reagovat

Můj první mobil jsem dostala od kluka, abychom se lépe domluvili na setkání (dlouho jsem se tomu bránila) :-) I nyní používám mobil jen k telefonování a k psaní SMS. Baterka mi vydrží skoro týden :-) Narozdíl od telefonu dcery, kde ho dobíjíme každý večer :-)

22 Fredy Fredy | Web | 11. března 2017 v 18:44 | Reagovat

můj první mobil měl být alcatel, ale nakonec to byl nokia 3110 clasic. tenkrát to byl opravdu špičkový mobil, teď to je akorát nic. vzpomínám si na hry na tom mobilu, na toho hada např.
ps: vyšla další kapitola ;-)

23 Hrašulee Hrašulee | Web | 11. března 2017 v 19:08 | Reagovat

Já měla nějaký Philips, co měl snad i anténku :D :D Dnes mám LG E440 ale je teda pravda, že si nemůžu na baterku stěžovat ani dnes, když nejsem celý den na netu, tak vydrží fakt dlouho, dá se s ním jet i na několika denní výlety bez elektřiny a vždycky vydrží víc než já :D

24 beallara beallara | Web | 11. března 2017 v 20:04 | Reagovat

Mobil potřebuji ke komunikaci v zaměstnání, v soukromí hovory a sms, s vnučkou videohovory. Jinak ho beru jako nutné zlo.

25 tinka77 tinka77 | Web | 11. března 2017 v 20:33 | Reagovat

Bože ja mala mobilov. Možno aj viac ako 10.ničila som ich prácou, pádom a neviem čím ešte. teraz mám najlacnejšiu Nokiu aká existuje - bez všetkých vymožeností ako fotoaparát a tak. Jediné čo vie telefonovať a posielať SMS a ja som spokojná

26 Joina Joina | Web | 12. března 2017 v 7:34 | Reagovat

Pěkný článek :)
To já jsem dostala první svůj mobil když jsem nastoupila poprvé na střední školu v roce 2007 a od té doby jsem vystřídala už 4 mobily, což tento co mám mi vydržel zatím nejdéle.
Jinak dotykový mobil bych nemohla mít. Je o nervy tam psát sms, když jí potřebuji mít napsanou rychle. Proto já pořád upřednostňuji tlačítkové.
A je taky pravda, že bez mobilu neudělám skoro ani krok, ale taky nejsem na něm pořád, já ho mám jenom buď na focení nebo na psaní zpráv  rodině nebo známým. Jsem ráda, že tam nemám nastavený internet, jinak bych tam byla pořád asi.

27 Hannah Hannah | E-mail | Web | 19. března 2017 v 13:13 | Reagovat

Hale já si vzpomínám, když jsem mobil nechala doma a nic se nestalo. Teď ho nechat doma, tak jsem jak bez ruky :-D nehledě na to, že na něm denodenně poslouchám hudbu. To je další věc: Dřív jsem mohla bez hudby v uších jít do školy ale to už teď nejde :-D :-D Jinak já dostala první telefon za to, že pojedu do lázní asi v páté třídě. Ale také na něm nejsem nijak závislá, mám ho na telefonování, psaní sms a focení ...nemám potřebu mít data jen abych se ve vlaku při cesttě mohla podívat co je nového na fcb...to fakt nééé...akorát nevím, jak bych hledala v Praze ulice nebýt aplikace Mapy.cz :-D :-D

28 Iris Iris | E-mail | Web | 19. března 2017 v 17:47 | Reagovat

Já ho mám jen na volání.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama