Alkohol a já

23. října 2016 v 16:07 | Eliss |  Moje kecy
Zdravím, tak jsem se rozhodla že vyplodím zase nějaký článek. Takže. Můj vztah k alkoholu byl v dětství takový, že jsem se hrozně těšila, až budu moct něco takového zkusit. Když jsem viděla rodiče, jak mají dobrou náladu, jsou veselí a chovají se prostě jinak. Pak jsem se jednou asi tak v osmi letech u babičky napila omylem vína a rozbrečela jsem se, jelikož mi to vůbec nechutnalo. Mám pár takových nepěkných zážitků, kdy moje máma bývala agresivní, začala na mě křičet, a já vůbec nechápala proč.
Dlouhou dobu jsem vnímala alkohol jen u mámy. Ale bylo to horší.
Můj táta byl alkoholik. Ale já byla ve věku, kdy to člověk ještě moc nevnímá. Teď už tomu rozumím. Proč chodil často pro různé zapomenuté věci do auta nebo do sklepa. Proč mu večer svítily oči a byl extrémně veselý.
Máma jednou našla za skříní plnou tašku flašek. Hádali se. Táta nepřestal. Když jsem s ním jela na nákup, kupoval si vodku.
Mámě jsem nikdy nic neřekla a teď lituji, že jsem to neudělala. Ale asi by to stejně k ničemu nebylo.
Pak táta skončil poprvé v nemocnici s varováním, že už se nikdy nesmí napít. Rodina ho prosila, ať jde na léčení. Nic nezabralo.
Přijel z nemocnice a za chvíli tam skončil znovu. Už se nikdy nevrátil.
Alkohol mi nikdy nechutnal, piju ho vyloženě z donucení.
Bylo mi sedmnáct, když táta zemřel. V devatenáci jsem se zamilovala do kluka, kterému bylo 36. Byl to alkoholik. Celé léto jsem chodila do hospody, pila tam džusíky a házela po něm zamilované pohledy. Samozřejmě si mě nevšiml.
A tak jednoho krásného listopadového dne jsem byla v hospodě i s mámou a bratrem a oproti svým zásadám jsem se zliskala jak to prase. Můj idol tam byl také, po chvíli zůstal sedět sám u stolu a já, posilněna alkoholem, jsem se šla seznámit. Bavila jsem se s ním, vyměnili jsme si telefonní čísla. Odcházela jsem domů s mámou, která mě pěkně zfackovala s tím, ať si s tím hňupem nic nezačínám.
No, a co myslíte že se dělo dál?
Za dva dny jsme měli schůzku. Nebudu lhát, nebyl střízlivý.
Doma jsem to samozřejmě zatajila. Když jsem byla sama doma, pozvala jsem ho k sobě nebo jsem se vymluvila, že jdu za kamarádkou. Máma mi nevěřila. A pak to jednou prasklo. Ale bylo to kupodivu v pohodě. Jen jsem si musela nechat napsat antikoncepci.
Ten vztah nestál skoro za nic.
Ten pocit, když jsem s ním seděla absolutně střízlivá mezi bandou ožralců.
Ten pocit, když si kupuje flašku a žádné prosby nezabírají.
Ten pocit, když jsem nacházela flašky na místech, kde bych je v životě nehledala (za pračkou, nacpané v křesle...)
Ještě jsem se zapomněla zmínit, že jsem s ním začala bydlet. Ani nevím, v co jsem doufala.
Bylo to v lednu, když můj milý dostal deliriový záchvat. Vyzvracel celý kýbl, třásl se a nemohl chodit. Proti jeho vůli jsem mu musela volat sanitku.
Byl měsíc v léčebně. Prošla jsem si peklem, když jsem s ním mohla mluvit jen jednou denně. Sliboval mi, že přestane, že se změní. Nevěřila jsem mu, ale nakonec to dokázal. Už rok a půl nepije. Doufám, že se Vám článek aspoň trochu líbil. Mějte se hezky, Vaše Eliss ♥
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Posloucháte metal?

Ano 43.4% (53)
Ne 56.6% (69)

Komentáře

1 Terynka Terynka | Web | 23. října 2016 v 16:30 | Reagovat

Takže s přítelem stále bydlíš? :) To, co se ti v životě muselo být strašné. Mrzí mě, jak to dopadlo s taťkoum ale když byl nepoučitelný, tak si asi nic dělat nemohla. Mamka určitě věděla, co dělá, chtěla tě jen chránit :) Jakmile se to s alkoholem přežene, tak je zto zlo no :-( Ale hlavní je, že jsi už šťastná a máš antikoncepci, hihi :D :-)

2 vegetarianskydablik vegetarianskydablik | Web | 23. října 2016 v 16:30 | Reagovat

Tak doufám,že to vydrží

3 Magicmax Magicmax | Web | 23. října 2016 v 16:46 | Reagovat

Hezky ses rozepsala o alkoholu! Vzkutku máš o čem psát! Bylo to celé zajímavé. Koho by taky nezajímala skrytá zákoutí okolní světa. Mám rád všechny příběhy z dětství a tenhle je o to lepší že zasahuje i dál. Neuvěřitelné že se ti líbil starší chlap. Musel stát tenkrát za to! S těmi pocity si to popsala krásně. Článek se mi líbil. Přečetl jsem si ho celý a moc ti děkuji za tu radu s videem!!

4 shianae-sims3 shianae-sims3 | Web | 23. října 2016 v 17:48 | Reagovat

No páni to je jak ze špatného filmu. Vskutku smutné. Ale tady na tom příběhu je vidět, že si asi vážně holky vybírají své budoucí partnery dle vzoru otce. Alkohol holt není pro každého, někdo prostě neví kdy má dost. Já teda upřímně nesnáším když někdo páchne chlastem, takže bych asi soužití s alkoholikem nesnesla. No doufám, že ten tvůj už do toho nespadne a budete happy. :-)

5 Hannah Hannah | E-mail | Web | 23. října 2016 v 18:22 | Reagovat

ty kráso :-( :-( To je mi vážně líto! :-( :-( Ale hlavně že aspoň ten přítel přestal pít! Pomohla si mu ani o tom možná nevíš! :-) Taky moc alkohol nepiji :-)

6 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 23. října 2016 v 18:40 | Reagovat

Já jsem alkoholik

7 I am Jane I am Jane | Web | 23. října 2016 v 18:57 | Reagovat

Já mám rodiče alkoholiky :( takže to moc dobře znám :O proto nemůžu chlast ani vidět!!!

8 alca-20 alca-20 | 23. října 2016 v 19:25 | Reagovat

Smekám před Tebou!!! Já to neustála..nic nepomohli prosby..pláč...slíbil..nedodržel...Vím o čem to je..prošla jsem si tím..tornádo,které nic a nikdo nezastaví...ničí všechno ,co mu přijde do cesty.Hlavně to hezké.Držím Ti palce ,at už je jen dobře.I když jsem to nezvládla , tak pořád vzpomínám , protože tihle lidi mají obrovský dar,přesvědčit tě.Je v nich něco čím tě dostanou a nemáš důvod jim nevěřit..!!! na to ošklivé zapomeneš a vzpomínáš jen na to hezké...

9 Andey Andey | Web | 23. října 2016 v 19:29 | Reagovat

Je mi líto, co se stalo tvými tatímu. Je dobře, že se tvůj přítel poučil a od té doby nepije. Určitě si mu hodně pomohla.

10 myfairfavourite myfairfavourite | E-mail | Web | 23. října 2016 v 19:35 | Reagovat

To je hrozně smutné, ale je vidět, že jsi to přetrpěla a snad život nabídne více hezčích zážitků. :) Spousta lidí to má mnohem horší než já, protože se já se jen trápím, kdy budu mít přítele...

11 myfairfavourite myfairfavourite | E-mail | Web | 23. října 2016 v 19:37 | Reagovat

[4]: Máš pravdu, jedna holka u nás ze třídy ale smrdí cigaretami a myje se jednou za týden! :O

12 Emo Emo | E-mail | Web | 23. října 2016 v 19:47 | Reagovat

to je mi moc líto:( Já jsem jako malá vždy chtěla něco pít. Můj taťka je alkoholik ale ne moc. Bylo mi asi 13 když mi poprvé dal ochutnat alkohol. Piji jen někdy, nemám v tom zrovna zalíbení. Moc mi to ani nechutná a navíc beru léky na které by se alkohol pít neměl, díky nim jsem třeba už po třech panákách mírně opilá. Alkohol není nic pro mě

13 Baryn Baryn | Web | 23. října 2016 v 20:03 | Reagovat

Děsivé a hodně silné. Je mi líto, že sis prošla takovým alkoholovým utrpením. Já si vzpomínám, že jako malé mi byl alkohol vcelku ukradený. Znala jsem jen pivo z hospody, kam si ho chodil dávat taťka a to mi nechutnalo. Pak jsem zkusila ještě černé pivo od babičky, ale nebylo to o moc lepší, i když babička slibovala, že je to lahoda.
Všichni u nás v rodině se vždycky díky bohu napili jen příležitostně, nikdo nebyl ten klasický ožrala, jaké tu popisuješ. A já si k alkoholu přesto žádný dobrý vztah nevytvořil. Nejen že mi to nechutná, ale všechny tyhle historky jsou odporné a smutné.
Ale jsem ráda, že ta tvoje má aspoň trochu šťastný konec a že se z toho přítel pro tebe dostal. :)

14 pythonissa3 pythonissa3 | Web | 23. října 2016 v 21:55 | Reagovat

Ty jo, to fakt nezní pěkně... Ale je super, že se z toho tak nějak dostali...

Víš jak, všechno zlé je k něčemu dobré... :)

15 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 23. října 2016 v 22:14 | Reagovat

Jo, alkohol umí mávat. A docela dobře popisuješ, jak to dítě nevnímá a pak až zpětně mu všechno dojde. Jenom se divím, že "piješ z donucení". Však nejsi malá, a když ti něco nechutná, tak to snad nekonzumuj, ne? Mně alkohol taky vůbec nechutná, právě kvůli samotnému alkoholu, který mi nejede, a tak prostě nepiju. Vůbec. Ani "příležitostně", ani "na přípitek"... však kdyby se připíjelo rozmixovanou brokolicí, nikdo by se nedivil, že to nechávám ležet, tak co se mají co divit u chlastu, když k tomu mám stejnej důvod. Tak snad to vydrží i vám.

16 cincina cincina | Web | 23. října 2016 v 22:40 | Reagovat

Tak tohle je hodně silný příběh. Je hrozné, když jeden z rodičů je alkoholik. Sama o tom něco vím.
Takže stále jsi se svým přítelem?:) Pokud přestane pít a bude normálně žít, tak to bude skvělé!

17 Medvěd Medvěd | E-mail | Web | 24. října 2016 v 7:31 | Reagovat

Alkohol ... věčné téma. Je mi líto, že máš v životě alkoholika. Taky jsem jednou měl, ale už je to v pohodě. Držím palce ať se vše zlepší. Jinak ten příběh mě vzal za srdce. Fakt mazec. Měj se fajn a usmívej se :).

18 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 24. října 2016 v 7:59 | Reagovat

Pane jo, tvůj příběh mnou úplně otřásl, a jsem ráda, že máš teď hodného přítele. Taky jsem znala jednoho alkoholika a ten si to vůbec nepřipouštěl, že má problém. Lahev Tullamorky za večer a k tomu ještě víno, to bylo u něj normální.

19 pihovatá vopice pihovatá vopice | E-mail | Web | 24. října 2016 v 8:03 | Reagovat

Tak já to asi špatně pochopila? Napsalas že ten vztah nestál skoro za nic.Takže jste spolu, když přestal pít, nebo ne?

20 Eliss Eliss | Web | 24. října 2016 v 12:37 | Reagovat

Ano, jsme spolu ;-)

21 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 24. října 2016 v 12:56 | Reagovat

[20]: Tak mu to abstinování vydrží už napořád, a ať tě nikdy nezklame.

22 Adine Adine | 24. října 2016 v 14:18 | Reagovat

To jsou opravdu silné zážitky. Můj otec je alkoholik, kuřák a často mívá agresivní výbuchy.  Naštěstí s ním již nežiji. Holt alkohol umí dělat divy.

23 Adine Adine | 24. října 2016 v 14:20 | Reagovat

To jsou opravdu silné zážitky. Můj otec je alkoholik, kuřák a často mívá agresivní výbuchy.  Naštěstí s ním již nežiji. Holt alkohol umí dělat divy.
Ps: spřátelení beru všemi deseti :-)

24 Kája Kája | Web | 24. října 2016 v 15:48 | Reagovat

Tak to máš hnusné zkušenosti s alkoholem. O.o Ani nevíš, jak se mi ulevilo, když příběh (a hlavně tento článek) dobře dopadl. Držím palce, aby se dařilo dál. :)

25 Łucie. Łucie. | Web | 24. října 2016 v 18:07 | Reagovat

Ahoj. Pro jistotu ti posílám odkaz na celkem důležitý článek: http://luciannap.blog.cz/1610/oj

:)

26 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 24. října 2016 v 18:19 | Reagovat

Jak jde život?

27 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 24. října 2016 v 19:18 | Reagovat

Bylo i lépe

28 Mara Moarte Mara Moarte | Web | 24. října 2016 v 19:19 | Reagovat

Ahojda, dneska jsem přidala další kolo soutěže, gratuluji za postoupení :) http://cosmicdust.blog.cz/1610/your-favorite-pic-3-kolo

29 Daisy Daisy | Web | 24. října 2016 v 21:10 | Reagovat

Z psychologického hlediska sis jistě chtěla najít v tom novém příteli svého otce. Většinou, když je otec takový, že si dcery nevšímá (ať už jsou rodiče rozvedení, pije apod) najde si dcera stejného "mizeru" a přesně tak, jako ty, se ho snaží napravit. Tak přeji šťastný konec! :)

30 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 24. října 2016 v 21:40 | Reagovat

Veselé čtení to teda není, zažila jsi dost nepříjemných věcí a já ti přeju, aby tvůj přítel vydržel a podobné problémy jsi už nemusela řešit ☺

31 stuprum stuprum | Web | 25. října 2016 v 3:29 | Reagovat

Škola života. :D

32 tinka77 tinka77 | Web | 26. října 2016 v 15:43 | Reagovat

Držím palce nech je to nastálo. Vyliečení alkoholici  sú obyčajne perfektní silní chlapi.

33 Latryna Latryna | 27. října 2016 v 4:38 | Reagovat

Dosť dojímavý a smutný článok! Sama som celoživotný abstinent, pretože alkohol mi akosi nechutí. Zato môžem povedať, že v mojom živote bolo alkoholikov viac ako dosť a veľmi mi zmenili život. K horšiemu ...
Prajem Ti milá Ellis, aby si nikdy nemala kvôli alkoholu depresie a stresy. Ono to zabíja...

34 Cecílie Cecílie | Web | 28. října 2016 v 8:00 | Reagovat

Smutný příběh snad se šťastným koncem. Riziko alkoholismu bohužel bude stále hrozit. Učím své náctileté děti, že pít se musí umět.

35 iracionalne iracionalne | Web | 29. října 2016 v 12:31 | Reagovat

Pani, jsem uplne prehlidl tenhle clanek. Mam podobny pribeh :)

36 Anett Anett | E-mail | Web | 29. října 2016 v 19:17 | Reagovat

Taky mám pestré vzpomínky z dětství, kdy naši občas večer popíjeli. Otec alkoholik,  který pil, od bitky v hospodě, doma....takže možná svatá hospoda. Teď už s ním nemluvím něco přes dva roky a můj život je o dost lepší! :)

37 Caryfuk Caryfuk | 31. října 2016 v 16:21 | Reagovat

tohle je presne ukazka toho, ze vse se odviji v jake rodine vyrustas. Smutny je, ze se z toho deti vetsinou nepouci.

I kdybyby ti vsichni rikali, vyser se na nej, alkoholik te jen stahne ke dnu.. nebude to nic platne.  Nedej boze abys s nim jeste otehotnela... a tvy dite dopadlo stejne jako ty :(

porad dokola tohle. drzim palce at se proberes

38 Bublushka Bublushka | Web | 3. listopadu 2016 v 20:07 | Reagovat

pěkný přiběh... je zvláštní že si hrozně často najdeme vlastně podobného člověka jako je náš rodič... někdy mě až pobaví co vidím za podobnosti mezi mým tátou a mým přítelem- ne ani vzhledové jako povahové... asi na tom fakt něco bude
u tebe je fajn že to takhle dopadlo... ale nemusí to tak být vždy, ale neopouštěj ho pokud ho miluješ- musíš mu věřit a pokud je dost silný tak to s tvou podporou vydrží... ale je to určitě těžké... ale nepřikláněla bych se ke komentářům některých co tě odsuzují že jsi s ním... láska je nevyzpitatelná a možná mu právě ta tvoje pomohla...přeji ti hodně štěstí a ať to je jen lepší (každý by měl dostat duhou šanci- lidé se mohou změnit když chtějí a někdo jim věří)

39 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 6. listopadu 2016 v 21:54 | Reagovat

Přiznám se, že mi nikdy lidi, kteří pijou nepřišli veselí. spíš trapní.
Já si neumím představit, že bych někdy pila před dětma až je budu mít. Nebo se před něma hádala.
Z toho článku mi tvoje máma přišla horší než tvůj táta.
Jinak jsem ráda za tvého přítele, je super, že to dokázal. Budu mu držet palce.
Já poprvé pila v 19 letech a poprvé jsem se opila ve 21, ale to jsem byla ožralá jak necky. Domů mě přivedli dva cizí chlapi, jedno jsem prý tak nějak zbalila, urazila jsem si půlku zubu a dva týdnu jsem chodila s oteklým obličejem. Vlastně mi nad rtem zůstala taková jizva.
Od té doby jsem už nikdy nebyla opilá a ani nechci. Chutná mi rum a červené víno, ale pít něco nachut' je úplně něco jiného než se ožrat jako hovado. To už se mi nesmí stát.

40 gitty93 gitty93 | E-mail | Web | 23. listopadu 2016 v 10:20 | Reagovat

alkohol je zlo

41 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 23. listopadu 2016 v 14:09 | Reagovat

Eliss gratuluju

42 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 23. listopadu 2016 v 15:03 | Reagovat

Zajímavé sociologické okénko.
Jak člověk vycházející z určitého prostředí má tendenci přilnout k tomu samému, sám si takové prostředí vytvořit. Ovšem ve výsledku mu to může přinést samé dobré věci. No, proč ne...

43 Wnaty Wnaty | E-mail | Web | 23. listopadu 2016 v 16:28 | Reagovat

To je mi líto, naštěstí že přítel se toho vzdal.

Moji rodiče se rozešli právě kvůli tomu, že táta byl taky alkoholik. Od nějakých svých deseti let jsem ho už neviděla. Ale možná jsem za to i ráda.
Děda je na alkoholu také závislý - když ho pije, vykládá samé blbosti a když ho nemá, jeden den kvůli například rodinné oslavě, celý se třese a jsou na něm příznaky abstinence znát. To je mi líto, ale tam už asi není co zachraňovat...

Můj současný přítel je zásadně proti alkoholu. Nikdy ho nepil, nikdy ho pít nechce, dokonce mi ani nechce dát pusu, když se napiju já, příčí se mu to. Na jednu stranu jsem ráda, že se nikdy nemůže vymlouvat, že nějaké blbosti prováděl opilý, že tomu nemůže propadnout, atp. Na druhou stranu mi ale přijde až přehnaně upjatý, když si nedá ani kapku, ale především, když se mě pomalu štítí, když vypiju něco já. Třeba jen radlera.

44 Sayuri Sayuri | E-mail | Web | 23. listopadu 2016 v 18:38 | Reagovat

Mala som podobný príbeh. Nebudem tu nejako extra rozpisovať, ale alkohol mi zničil detstvo a dokašlať polku života. Neznášam alkoholikov, neznášam alkohol. Nikdy som nemala v ústach ani kúsok piva (pijem výlučne len miešané drinky ako je mojito ked už) a nikdy som nebola ani nebudem opitá. ROzhodla som sa nikdy neklesnúť na úroveň alkoholikov a radšej by som sa obesila, ako by som mala priznať, že som sa stala niekým, koho som z duše nenávidela. Moje kamarátky, ktoré sa ožierajú každý piatok nevedia pochopiť, prečo nepijem. Alkohol mi úplne zničil rodinu, ktorú som mala, ako dieťa som videla ožratú vlastnú matku, ktorá namiesto toho, aby mi pomáhala s úlohami chlastala fľaše za skriňami. Naprosto to neznášam.
Mrzí ma, že sa niečo podobné stalo tebe. A mrzí ma aj to, ako dopadol tvoj ocko. Človek si na jednej strane povie, že si je na vine sám ale bol to predsa ocko. Rodičov si nevyberáme. Držím palce v živote, aby sa to zlepšilo :)

45 Kri-Kri Kri-Kri | Web | 23. listopadu 2016 v 19:01 | Reagovat

Ble

46 Kazimír Kraťas Kazimír Kraťas | Web | 23. listopadu 2016 v 20:39 | Reagovat

Jelikož jsi věrná návštěvnice mého blogísku, tak tě ušetřím reklamy! Yaaaay!

47 Říha Říha | 23. listopadu 2016 v 21:35 | Reagovat

Zažil jsem něco podobneho :)
Muj otec je ted schyzofrenik alkoholik gembler :) kdysi nas pronasledoval ale ted uz jsem ho tak 5 let nevidel jen jsem slyšel že chodi po městě a žije v domnění že cestuje s moji matkou do zahraničí :D nevim jak se mu to v te kebuli zrodilo ale alkohol mu vyžral mozek :D navic musel prodat 2generačni barak aby umořil dluhy na výživném dluží přes 50tisic a vůbec se nestará :) dřív jsem byl z toho smutný teď cítím že mě to posílilo a otec mi ani nechybí :D aspoň vím jaky nechci být a teď řeším svůj život a minulost je minulostí vem ho čert :)

48 Nancy Nancy | Web | 24. listopadu 2016 v 0:42 | Reagovat

kym nie su vegani je vsetko ok.

49 naoki-keiko naoki-keiko | E-mail | Web | 27. listopadu 2016 v 7:02 | Reagovat

Uf, nezávidím ti to, jaké máš preference. Ono totiž je někdy tohle dáno geneticky, jestli (krom toho pití) neměl vlastnosti jako tvůj otec. No, tak snad nebude pít, uvidíš.
Upřímně se ti můžu přiznat, že vím jaké to je, být střízlivý mezi bandou ožralců, kteří pomalu olizují podlahu. Je to k vzteku, k uzoufání, ale vlastně i k smíchu. Bylo to na školním zájezdě, kde všichni chlastali jak duhy a já nepila, byli sice ke mně pěkně nepříjemní, ale dnes, když je potkám na chodbě se na ně můžu dívat spatra, protože co tam mezi sebou vyváděli, to by bylo na komedii. A oni to někteří dobře vědí.
Nedávno se mě při vstupní prohlídce doktorka zeptala jestli jsem abstinentka, upřímně mě to zarazilo, přestože se alkoholu ani nedotknu (nikdy jsem nevypila víc jak půl sklenice rybízového vína- můj extrém), je pro mě slovo abstinent něco radikálního. Vždycky si pod tím představím nějakého moralistu nebo tak, ne sebe.
Protože já bych klidně pila. Kdybych na to měla čas, peníze a i ze sebejemnějšího vínečka se mi nechtělo zvracet. Asi tak.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama